Přeskočit na obsah

Planeta Saturn ve vaně aneb Zvláštnosti plynného obra

Když se řekne Saturn, většina si vybaví planetu s prstenci. Šestý člen Sluneční soustavy však nabízí mnohem víc než zajímavé prstence. S nadsázkou by se dalo říci, že je to tak trochu otec Jupitera. Jednak kvůli pojmenování z římské mytologie, jednak kvůli podobnému složení. Ačkoliv se po povrchu této planety neprojdeme, protože je plynného charakteru, smutnit nemusíme. Extrémní počasí a zdejší meteorologické podmínky by naši touhu po procházce po Saturnu rychle odvály.

Saturn a Jupiter jako otec a syn

Saturn, nejvzdálenější planeta od Země, kterou lze spatřit pouhým okem (výjimkou jsou vzácná spatření Uranu za výborných pozorovacích podmínek), je známý již od starověku. Jméno získal po římském bohu zemědělství a bohatství, který byl také otcem Jupitera.

S Jupiterem má Saturn také několik společných vlastností. Jedná se o druhou nejhmotnější planetou Sluneční soustavy, právě po Jupiteru, a oba prostřednictvím silných gravitací ovlivňují osud ostatních planet. Stejně jako Jupiter je i Saturn tvořen převážně vodíkem a heliem, tedy dvěma hlavními složkami, ze kterých se skládá Slunce.

Nejznámější prstence naší soustavy

Dalším znakem, který spojuje dvě největší planety naší soustavy, jsou prstence. Ty Saturnovy tvoří úlomky komet, asteroidů nebo roztříštěných měsíců, které byly roztrhány silnou gravitací planety. Rozměry částic se většinou pohybují od drobných ledových zrnek velikosti prachu až po kusy velké jako dům.

Saturnovy prstence sahají až 282 000 kilometrů od planety, ale jsou tenké jako břitva. Jejich průměrná svislá výška dosahuje u hlavních prstenců pouhých 10 metrů. Prstence jsou pojmenovány podle pořadí, v jakém byly objeveny. Hlavní prstence se označují písmeny A, B a C, zatímco prstence D, E, F a G jsou slabší a byly objeveny nedávno.

Video YouTube: Saturn

Jedinečné světy Saturnu

Saturn je domovem obrovského množství zajímavých a jedinečných světů. Nejde jenom o prstence. V současné době kolem něho obíhá 53 potvrzených měsíců a dalších 29 prozatímních měsíců čeká na potvrzení. Největší z nich, Titan, přesahuje velikostí Merkur a je druhým největším měsícem ve Sluneční soustavě, po Jupiterově měsíci Ganymedu.

Některé z dalších měsíců disponují extrémními vlastnostmi, třeba Pan a Atlas s tvarem létajících talířů. Nebo Iapetus, jedna strana měsíce je světlá jako sníh a druhá tmavá jako uhlí. Řada satelitů, například Prometheus a Pandora, se označuje jako pastýřské měsíce, protože interagují s materiálem prstenců a udržují je na jejich oběžných drahách.

Dlouhý saturnský rok

I bez prstenců překoná s poloměrem 58 232 kilometrů Saturn svoji šířkou devětkrát naši rodnou planetu. A mohutně ji překoná i v čase. Jeden den na Saturnu trvá pouhých 10,7 hodiny, ale rok tady trvá nepředstavitelných. Úplný oběh kolem Slunce vykoná Saturn (rok v saturnském čase) za přibližně 29,4 pozemského roku (10 756 pozemských dní).

Osa planety je vzhledem k oběhu kolem Slunce skloněna o 26,73 stupně, což je podobný sklon jako u Země, která má sklon 23,5 stupně. To znamená, že i Saturn zažívá roční období, jenom jsou podstatně delší. Počasí na Saturnu je však nepřívětivost sama.

Video YouTube: Saturn v očích astronomů

Pozemský hurikán na Saturnu neobstojí

Meteorologické jevy na planetě Saturn dosahují extrémních hodnot. Větry v horních vrstvách atmosféry vyvinou v rovníkové oblasti rychlost až 500 metrů za sekundu. Naproti tomu nejsilnější větry o síle hurikánu na Zemi dosahují maximální rychlosti asi 110 metrů za sekundu. Také saturnské blesky mohou být až 10 000krát silnější než na Zemi.

Nejvyšší vrstva Saturnu je tvořena převážně tekutým kovovým vodíkem. Pod ním je vrstva kamenného materiálu, která obaluje hustá jádro z kovů jako železo a nikl. Ovšem ani jádro není tak pevné, jako jádro známé ze Země. Nedávné výzkumy naznačily, že Saturnovo jádro spíše než pevnou kouli připomíná mlhavou polévku složenou z hornin, ledu a kovových tekutin.

Ač to zní vzhledem ke kovovému jádru neuvěřitelně, průměrná hustota Saturnu je menší než hustota vody. Pokud bychom měli dostatečně velkou vanu a napustili ji vodou, Saturn by plaval na hladině.

Sluneční soustava planety

Ilustrační foto: Planety naší Sluneční soustavy, zdroj: Pixabay.com

Planeta Saturn ve vaně aneb Zvláštnosti plynného obra

O článku, zdroje a další informace

Planeta Saturn ve vaně aneb Zvláštnosti plynného obra

Když se řekne Saturn, většina si vybaví planetu s prstenci. Šestý člen Sluneční soustavy však nabízí mnohem víc než zajímavé prstence. S nadsázkou by se dalo říci, že je to tak trochu otec Jupitera. Jednak kvůli pojmenování z římské mytologie, jednak kvůli podobnému složení.

Internet: ct24.ceskatelevize.cz, smithsonianmag.com, nationalgeographic.com, solarsystem.nasa.gov, nature.com, 3pol.cz

Literatura:

  1. Pokorný, Z., Švanda, M.: Planety. Praha: Aventinum, 2015. ISBN: 978-80-7442-056-6
  2. Dušek, J., Grygar, J., Pokorný, Z.: Náš vesmír. Praha: Aventinum, 2000. ISBN: 978-80-86858-65-4



Redaktorka Kočičí noviny

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *