Říká si sice kočka domácí, ale v jejích genech se skrývá i kočka divoká. Malá, ale stále je to šelma, která již vzhledem připomíná další druhy koček a své větší příbuzné jako je serval, karakal, panter, levhart, tygr nebo lev, král všech zvířat. Ti všechny mají v Kočičích novinách své místo.
Všechny kočičí šelmy spojuje atraktivní vzhled a hluboký pohled. Kulaté zorničky jsou u nich výjimkou, právě ty přitom charakterizují neobyčejnou dlouhosrstou kočku zvanou manul (Pallas Cat). Nedá se ochočit a může být až agresivní. Říká se jí také stepní kočka, podle své domoviny.
Každá kočka je osobnost a má svoji neobyčejnou krásu, ovšem existují i zvláštní kočičí plemena, kde by se o výrazu krása dalo polemizovat. Podivný vzhled však nemění povahu kočky, která stále zůstává mazlivá a přátelská, alespoň v případě takových plemen jako sphynx.
Pozor, tato kočka je pěkně divoká. Ve skutečnosti to ani není kočka. Je to serval, kočkovitá šelma s domovem v africké Tanzanii. Dá se na ni narazit i v horských oblastech či okrajích tropických deštných lesů, avšak obývá především savany, stepi a lesostepi, ostatně celé její jméno zní serval stepní, lat. Leptailurus serval, dříve Caracal serval.
Malé kočky rodu Felis reprezentují vedle kočky domácí i další druhy koček. Předně kočka divoká, ale také druhy kočka pouštní nebo kočka černonohá. Malé kočkovité šelmy však nezahrnují jen rod Felis, ale i další rody jako Prionailurus, Pardofelis, Catopuma, Caracal, Leopardus atd. a s nimi i další druhy koček.
Označení hybridní kočka náleží prvním potomkům z křížení kočky domácí a kočky divoké, příp. jiné kočkovité šelmy. Jako hybridní kočka či hybrid se označují i nová plemena koček, která z tohoto křížení vycházejí. Je to bengálská kočka, ale také savannová kočka, Savannah, caracat, tilaran, chausie, bristol aj.
Habešská kočka se označuje jako dítě Bohů. Přídomek posvátná kočka si vysloužilo výjimečně mazlivé plemeno birma. Někdy se tak označují i další tzv. chrámové kočky: barmská kočka, korat, kartouzská kočka aj.
