Krátce po půlnoci 11. srpna 2023 vylétla z kosmodromu Vostočnyj na Dálném východě směrem k Měsíci ruská nosná raketa Sojuz projektu Luna-25. Navazuje na poslední lunární misi Sovětského svazu Luna-24 z roku 1976, kdy na Měsíci přistála sonda, odebrala vzorky a vrátila se zpět na Zemi, ovšem bez lidského doteku. Rusové se na Měsíc přímo nepodívají ani tentokrát, přesto jsou aktuální ambice lidstva směrem k Měsíci nyní na hranici sci-fi.
Bez mezinárodní spolupráce
„Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.“ Tato slova pronesl 21. července 1969 první člověk na Měsíci Neil Armstrong, když se v rámci amerického vesmírného programu Apollo zapsal do dějin kosmonautiky. Žádná z jiných posádek nic podobného nepronesla, protože nebyla první. V letech 1969 až 1972 se měsíčního povrchu dotklo celkem 12 lidí, všichni v rámci programu Apollo. Žádný Rus po Měsíci nikdy nekráčel, natož aby skákal./1/
Také sonda Luna-25, vynesená raketou Sojuz, nemá lidskou posádku. Rusové se ve své výzkumné misi po bezmála padesátileté přestávce také musejí obejít bez mezinárodní spolupráce. Přestože projekt původně realizovali společně s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), válka na Ukrajině spolupráci zhatila. Rusové tak k Měsíci vylétají samostatně a musí se spolehnout primárně na své vlastní technologie./2,3/
Video YouTube: Start ruské mise Luna-25
Člověk na Měsíci
Voda, kterou na Měsíci se sondou Luna-25 hledají Rusové, je zajímavá, protože obsahuje kyslík a vodík jako základní složky paliva kosmických raket. Již dříve to vysvětloval v souvislosti s aktuálním americkým vesmírným programem Artemis expert Petra Boháček z české kosmické firmy TRL Space pro deník E15./4/
Po padesáti letech se po sérii krátkých návštěv chystá člověk Měsíc skutečně osídlit. V rámci mise Artemis by tady měla vzniknout přestupní stanice pro lety do vesmíru, ale v plánu je i využití těžebního potenciálu Měsíce./4/ Až to vypadá, že Rusové s americkou NASA nyní závodí o to, kdo Měsíc obsadí dřív.
Údajně se na Měsíci dají vyrábět některé věci lépe než na Zemi. Například americký startup Varda Space Industries plánuje ve vesmíru postavit továrnu na výrobu umělých lidských orgánů./4/ Pokud byl krok Neila Armstronga na Měsíci v roce 1969 pro lidstvo obrovským skokem, slova se pro takovou měsíční továrnu na lidské orgány hledají jen těžko. Ať již Američané, nebo Rusové, lidé po padesáti letech míří na Měsíc s plány ambicióznějšími než kdykoliv předtím.
O ČLÁNKU: Rusko dobývá Měsíc. Sonda Luna-25 tady bude hledat vodu. Tento „skok pro lidstvo“ je nesrovnatelný s tím předchozím
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Rusko dobývá Měsíc. Sonda Luna-25 tady bude hledat vodu. Tento „skok pro lidstvo“ je nesrovnatelný s tím předchozím
Krátce po půlnoci 11. srpna 2023 vylétla z kosmodromu Vostočnyj na Dálném východě směrem k Měsíci ruská nosná raketa Sojuz projektu Luna-25. Navazuje na poslední lunární misi Sovětského svazu Luna-24 z roku 1976, kdy na Měsíci přistála sonda, odebrala vzorky a vrátila se zpět na Zemi, ovšem bez lidského doteku. Rusové se na Měsíc přímo nepodívají ani tentokrát, přesto jsou ambice lidstva směrem k Měsíci tentokrát na hranici sci-fi.
Internet: /1/ NASA.gov, /2/ ČeskáTelevize.cz, /3/ TheGuardian.com, /4/ E15.cz
VESMÍR
Planeta Země je jenom miniaturním zrnkem v nekonečném prostoru vesmíru, který tvoří nespočet rozlehlých galaxií. Jenom naše galaxie obsahuje ohromnou řadu planet, hvězd a objektů, které nikdy nedokážeme zcela prozkoumat. Můžeme jen z povzdálí sledovat dechberoucí objevy astronomie nebo vesmírné expedice, se kterými můžeme objevovat Slunce, planety naší sluneční soustavy, blízké i vzdálené vesmírné objekty. Anebo také můžeme sledovat, aktuální dění na Zemi…
Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru
Epické snímky Webbova teleskopu zachycují prstence Uranu jasněji než kdy předtím
Halleyova kometa se právě otáčí. Konečně startuje 38 let trvající cestu zpět k Zemi
Vědci se spletli. Nové výpočty upravují velikost Slunce a nutí k přehodnocení poznatků
Nová studie o Merkuru překvapuje: Nejmenší planeta naší soustavy se stále smršťuje
Dnes startuje velká konference The Mars Society. Rudá planeta má být pro všechny
MALÁ DÁVKA RADOSTI PRO KAŽDÉHO
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Zářivý prvoodchov v Zoo Brno: Tropická ještěrka dasie smaragdová
V celé Evropě ji chová jen Zoo Brno. Nyní se tam kriticky ohrožená duhovka rozmnožila
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nová vědecká stavebnice byla vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
Etika biobankingu v záchraně druhů
Každý přemýšlí, většinou až moc. Psychiatr nabízí jednoduchý trik, jak se zatěžujících myšlenek zbavit
Radost do života můžete vnést snadno a rychle hned teď. Stačí si položit jednu jedinou otázku
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…