Zoo nám lidem přibližují zvířata, umožňují poznat jejich svět a podporují také jejich ochranu v divoké přírodě. Proto zoo, zoo v ČR nechybí v Kočičích novinách, ani konkrétně jako Zoo Olomouc. Zoo Olomouc představuje jeden ze štítků (tagů) našich článků, podobně jako např. Zoo Praha, Zoo Brno, Zoo Zlín aj.
#Zoo Olomouc
Návštěvníci Zoo Olomouc nyní mají konečně možnost vidět historicky první mládě banánovce obecného odchované v Zoo Olomouc. Čekali tady na ně dlouhých 14 let. Již takovou dobu tady afrického opeřence z čeledi turakovitých chovají, po řadě neoplozených snůšek tady až nyní slaví prvoodchov. Vzácný přírůstek, intenzivně zbarvené ptáče již těší i zraky návštěvníků.
Je to noční zvíře, navíc není jeho chov snadný, proto je v zoologických zahradách k vidění jen vzácně. Obtížně se rozmnožuje, v některých zoo se tak potomka vůbec nedočkají. O to větší radost mají v Zoo Olomouc, kde cibetkovitá šelma označovaná jako medvědokočka (z anglického jména „bearcat“) na konci června přivedla na svět nové mládě.
S kojoty se pojí velmi silná mytologie. V předkolumbovské aztécké říši, odkud pramení i původ jeho pojmenování (cóyotl znamená „štěkající pes“), byl uctíván jako válečník, nositel klidu, inteligence, přizpůsobivosti a důstojnosti, symbol mistra přežití. Mnohé indiánské kmeny věří, že právě kojot doprovázel stvořitele světa a učil první lidi žít, popisují na webu Zoo Olomouc s tím, že psovité šelmy na severoamerickém kontinentu rozhodně nemají na růžích ustláno. A přece se jim daří.
Ze Svatého kopečku u Olomouce hlásí další přírůstky, tentokrát jde o mláďata vzácného jelena. Dle tiskové zprávy Zoo Olomouc tady nyní mají druhé největší stádo jelenů sika vietnamských v Evropě. Aktivní přístup chovatelů, díky kterému se na olomouckém Svatém kopečku jeleni množí, je přitom inspirací pro jiné evropské zoologické zahrady.
Na svět přišel malý hrabáč kapský k velké radosti ošetřovatelů Zoo Olomouc 8. dubna jako potomek samice Nyoty původem ze Zoo Praha a samce z Jekatěrinburgu. Tím však boj o život vzácného mláděte teprve začal. Porodit totiž ještě neznamená odchovat, jak uvedla olomoucká zooložka.
Giboni zlatolící hrají dvěma barvami, které v průběhu života střídají. Mláďata se zpravidla rodí zlatavě světlá, po roce a půl pak začnou postupně tmavnout. V dospělosti však černý zůstává jen samec, zatímco samice se přebarvuje zpět do zlaté barvy. Pohled na takovou kontrastní giboní rodinku s malým zlatíčkem je úžasný, ovšem něhou dýchá i mládě černé.
