S údivem pohlížíme na noční nebe a spolu s vědci astronomie zkoumáme vesmír. Kočičí noviny popisují vesmírné cesty, nové objevy, ale i dávno známé pravdy nejen ze Sluneční soustavy, které stále ohromují. Štítek, tag vesmír provází i další jako Sluneční soustava, planety nebo hvězdy.
#vesmír
Slunce, plynný vesmírný obr nehoří jako obyčejný oheň. Tvoří ho plynný vodík, který se pod extrémní teplotou a tlakem mění v hélium. Vzniká při tom mohutná vlna energie na principu, který využívá vodíková bomba. Slunce se tak dá označit za obrovský termojaderný reaktor, který permanentně pracuje miliardy let.
Když se řekne Saturn, většina si vybaví planetu s prstenci. Šestý člen Sluneční soustavy však nabízí mnohem víc než zajímavé prstence. S nadsázkou by se dalo říci, že je to tak trochu otec Jupitera. Jednak kvůli pojmenování z římské mytologie, jednak kvůli podobnému složení.
Uran patří kvůli své vzdálenosti mezi nejméně probádané, tedy nejtajemnější planety. Sedmá planeta Sluneční soustavy vzbudila rozruch již při svém objevení, kdy byla pokládána spíše za kometu či hvězdu. Hlavu také zamotá délka uranovského dne. A když začnou pršet diamanty, vyvstane člověku na mysli: Co je tohle za zvláštní svět?
Saturn je nejvzdálenější planetou od Země, kterou lze spatřit pouhým okem. Tato planeta je i proto známá již od starověku a je také nedílnou součástí astrologie. Pojí se s prastarými tradicemi i s římskou mytologií, podobně jako Jupiter. Nese jméno po římském bohu zemědělství, sklizně a bohatství. Bohaté je i dění kolem Saturnu.
Kosmický program NASA Artemis obnovuje lety člověka na Měsíc. První krok byl učiněn, raketa SLS vynesla z vesmírného střediska na floridském mysu Canaveral ráno 16. listopadu 2022 do kosmu loď Orion, zatím bez posádky.
Nejsou tak známé jako letní Perseidy, i podzim však má svůj pravidelný meteorický roj. Jde přitom o úlomky vůbec nejznámější vlasatice – Halleyovy komety. Orionidy, které zdánlivě vylétají ze souhvězdí Orion, ale k vidění jsou na velké části oblohy, právě vrcholí.
