Italská sopka Campi Flegrei poblíž Neapole s názvem, který se do češtiny překládá jako Flegrejská pole nebo Hořící pole, není tak známá jako protější Vesuv. Přesto se kvůli svému neklidu stala předmětem nové studie, která detailně popisuje sopečné peklo. Vědci ve studii také upozorňují, že vulkán je ve fázi, která předchází erupcím. Pokud by sopka zopakovala svůj největší výbuch, do výšky 33,5 metrů by vyhnala tsunami z roztaveného kamene a sopečných plynů. Oblak síry a toxického popela by celou planetu mohl uvrhnout do globální zimy, která by trvala celé roky, dlouhodobě ničila úrodu a způsobila masové vymírání.

Ilustrační foto: Výbuch sopky může být tak ničivý, že ho pocítí celá planeta. Zdroj: Pixabay.com
Čeká nás ničivý výbuch?
Sopka Campi Flegrei, kterou tvoří převážně skrytá síť více než dvacítky kráterů, aktuálně vykazuje známky neklidu. To nemohlo uniknout pozornosti vědců ani místních obyvatel. Nad rozsáhlým podzemním sopečným komplexem žije více než 1,5 milionu lidí. Dalšího půl milionu lidí obývá 11 kilometrů dlouhou kalderu, sopečný kráter, který vznikl po obrovské erupci přes 39 tisíci lety. Dle některých teorií právě tato erupce přispěla ke zmizení Neandrtálců./1/
Právě tento výbuch před 39 tisíci lety byl s nejvyšší pravděpodobností největší v celých dějinách sopky a pokud by se měl opakovat, mohli bychom dle zmiňované studie týmu vědců z londýnské univerzity UCL a italského geofyzikálního ústavu INGV, publikované v časopise Geophysical Research Letters, očekávat mnoho let trvající globální zimu./2/
„Neříkáme, že nás čeká erupce, ale tvrdíme, že podmínky pro erupci jsou nyní příznivější,“ uvedl jeden z autorů studie Christopher Killburn./1/
Výzkumníci současně uklidňují, že sopka nemusí využít plně svou ničivou sílu a erupce mohou snadno vyhasnout. Také by se však mohla opakovat poslední velká erupce z roku 1538, kterou studie detailně popisuje. Sopka se po ní zklidnila, a to až do dvacátého století. V roce 2005 však odstartovalo období nepokojů sopky a stále trvá.
Sopka se aktuálně hýbe, aktivitu projevuje výbuchy a malými zemětřeseními v řádu stovek měsíčně. Sopka také neustále dýchá prostřednictvím fumorol kráteru Solfatara, který leží na kraji hlavního města oblasti Pozzuoli, kde dochází k výronu vodních par a emisi plynů. A půda se zvedá, od padesátých let dvacátého století se zvedla již o 4 metry./2/
Video YouTube: Simulace výbuchu sopky Campi Flegrei
Půda se zvedne. A pak zase klesá
Dle zmiňované studie se při poslední erupci sopky v roce 1538 půda kolem probouzejícího se supervulkánu zvedla až od dvacet metrů. Nafoukla se až k bodu zlomu, pak praskla a proudem lávy a bahnitého popela pohřbila vesnici Tripergole z římské éry. Na místě vesnice vznikla nová hora Monte Nuovo. Vulkanický původ mají i jezera v oblasti jako Lago Averno, Lucrino, Fusaro aj.
Sopečný plyn před erupcí pronikl do kůry hluboko pod povrchem Campi Flegrei a způsobil, že se zkroutila. Následkem bylo zemětřesení. Jakmile se nahromadilo dostatečné množství plynu, zemská kůra praskla a na povrch vytryskl sloupec magmatu z hloubky 6,4 kilometrů, uvedli vědci ve studii. Po erupci následovalo období poklesu země a další období obnoveného zvedání, než sopka konečně ustala. To už nyní zase neplatí./2/
„Dnes jsou pozemní deformace spojené se sopečnou činností monitorovány jak pomocí satelitů, tak pomocí detekčních sítí instalovaných na zemi,“ uvedla dle LiveScience vedoucí autorka studie Elisa Trasatti z Národního ústavu geofyziky a vulkanologie v Itálii. „Stále však víme velmi málo o chování sopek a jejich erupcích, ke kterým došlo v minulosti, před příchodem instrumentálního věku,“ dodala. Její studie, která geologická, archeologická a historická data analyzuje moderními matematickými modely, pomáhá okrývat toky magmatu pod povrchem Campi Flegrei a porozumět tomu, co se uvnitř sopky děje./3/
Co se bude dít v budoucnu však s jistotou nemůže tvrdit žádná studie. Bude se opakovat ta největší erupce z doby přes 39 tisíci lety, anebo jen ta menší z roku 1538? Miliony lidí z regionu doufají, že se toho nedočkají, že se sopka zase uklidní tak, jak se to stalo v osmdesátých letech, kdy bylo nutné kvůli zvýšené aktivitě sopky evakuovat 40 tisíc lidí. Jak to bude ve skutečnosti, to neví nikdo.
O ČLÁNKU: Čeká nás další výbuch supervulkánu? Síra a toxický popel by celou Zemi na léta uvrhl do globální zimy. Nová studie odkrývá šokující detaily
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Čeká nás další výbuch supervulkánu? Síra a toxický popel by celou Zemi na léta uvrhl do globální zimy. Nová studie odkrývá šokující detaily
Italská sopka Campi Flegrei poblíž Neapole s názvem, který se do češtiny překládá jako Flegrejská pole nebo Hořící pole, není tak známá jako protější Vesuv. Přesto se kvůli svému neklidu stala předmětem nové studie, která detailně popisuje sopečné peklo. Vědci ve studii také upozorňují, že vulkán je ve fázi, která předchází erupcím. Pokud by sopka zopakovala svůj největší výbuch, do výšky 33,5 metrů by vyhnala tsunami z roztaveného kamene a sopečných plynů. Oblak síry a toxického popela by celou planetu mohl uvrhnout do globální zimy, která by trvala celé roky, dlouhodobě ničila úrodu a způsobila masové vymírání.
Internet: /1/ ČeskáTelevize.cz, /2/ agupubs.onlinelibrary.wiley.com, /3/ LiveScience.com, /4/ INGV.it
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Velká zábava však může být i poznávání z dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Jak vidí ryby? Česká vědkyně si díky penězům EU posvítí do hlubin oceánu
Tajemství podzimu: Proč stromy na podzim mění barvu listů?
Cena za komunikaci změny klimatu v Česku za rok 2023 putuje expertům z AMO
Vědci se spletli. Nové výpočty upravují velikost Slunce a nutí k přehodnocení poznatků
Počasí ve městech má svá specifika. Na jeho modelování jsou potřeba superpočítače
Řasy na talíři: Stanou se jídlem budoucnosti? Anebo už jsou?
POZNÁTE JE? POZNÁTE MLÁDĚ NA OBRÁZKU?
NEJNOVĚJŠÍ DOBRÉ ZPRÁVY
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Živý klenot Zoo Ostrava: Vzácný primát obývá na celém světě jen desítku zahrad
Jak vidí ryby? Česká vědkyně si díky penězům EU posvítí do hlubin oceánu
Nejen holubi a vrabci. V Bruselu v tisících poletují i tropičtí papoušci
Přepočet kočičího věku na ten lidský: Víte, jak stará je ve skutečnosti vaše kočka?
Tajemství podzimu: Proč stromy na podzim mění barvu listů?
Bílí žraloci v zóně soumraku: Nová studie budí nové dohady o dění v hlubinách oceánu
