Anály nepravděpodobného výzkumu je redakcí humoristického časopisu, která každoročně uděluje Ig Nobelovu cenu za nejbizarnější, nejpodivnější či nejkomičtější výzkumy roku. Letos se mezi desítku oceněných zařadil i tým, který se zaměřil na mrtvé pavouky.
Na zem slézá jen zřídka, žije převážně na stromech pralesů, a to výhradně pralesů Šalamounských ostrovů v Tichém oceánu. Na každém z ostrovů přitom žije trochu jiné zvíře, lišící se barvou či velikostí. Stále jde o jeden druh ještěrky s dlouhými prsty, silnými drápy a chápavým ocasem, který tvoří až polovinu délky těla zvířete. Všichni scinkové šalamounští se vyznačují také bohatým sociálním životem.
Konzervativní odhady vědců hovoří o 20 kvadrilionech mravenců na Zemi. Biomasou mravenci předčí biomasu volně žijících ptáků a savců, lidské biomase odpovídají asi z pětiny. Všudypřítomní mravenci mají obecně obrovský ekologický význam, současné znalosti o jejich výskytu a funkci však mají vážné mezery. Jistě víme, že se pozemní a stromoví mravenci na planetě vyskytují nerovnoměrně.
Již jméno tohoto pozoruhodného kočičího plemene odkazuje na nevšední zbarvení. Tlapky zdobí bílé „sněžnice“, které kontrastují s tmavšími oblastmi. Snowshoe je kočka s odznaky, světlou srst doplňují tmavší oblasti na tzv. chladnějších částech těla. Tmavší je ocas, nohy, uši a obličej, který zdobí typická maska. Ovšem po narození jsou koťátka celá bílá. První barvy se pak objevují asi za deset dní.
Britští vědci se vydali hluboko ke středu Země a 500 milionů let zpět, aby objevili vzorec, dle kterého dochází k masivním erupcím s „gejzíry“ diamantů. Využili přitom pokročilé počítačové modely, aby objasnili nestability materiálů hluboko v zemské kůře a lokalizovali erupce s velkým výbušným potenciálem.
Museli se dostat kolem hydrotermálních průduchů s extrémními teplotami až 368 stupňů Celsia, až dovnitř trhlin v zemské kůře, aby uskutečnili ohromující objev. Poblíž souostroví Galapágy u západního pobřeží Jižní Ameriky v oblasti East Pacific Ridge vědci narazili na dosud neznámý ekosystém.
