Přijměte svět takový, jaký je. Nechte plavat to, co nemůžete změnit. Změňte svůj pohled na svět. Vpusťte do života minimalismus. Zaměřte se na přítomnost (mindfulness), na dobro a dobré zprávy. Vychutnejte si krásu kolem sebe, životadárné rostliny, stromy… Užívejte radost, kterou v sobě mají všechny živé bytosti, kočky i další zvířata.
Do liberecké zoo se ze Safari Parku Dvůr Králové dočasně přesunula devítiletá samice. Zůstat by měla minimálně do podzimu. Stala se v Liberci náhradou za šestnáctiletou samici, která nečekaně uhynula v polovině března. Desetiměsíční samičce, která přišla o matku, tak v Zoo Liberec dělal společnost jenom samec. To se teď mění.
Neomezený zdroj čisté energie. Tak se jeví enzym z běžné půdní bakterie, který nedávno popsali vědci z Monashovy univerzity v australském Melbourne. S pomocí vodíku vytváří tento zázračný enzym elektrický proud doslova ze vzduchu. Ve článku publikovaném v odborném časopise Nature vědci přiblížili, jak funguje a jak se dá využít.
Ze Svatého kopečku u Olomouce hlásí další přírůstky, tentokrát jde o mláďata vzácného jelena. Dle tiskové zprávy Zoo Olomouc tady nyní mají druhé největší stádo jelenů sika vietnamských v Evropě. Aktivní přístup chovatelů, díky kterému se na olomouckém Svatém kopečku jeleni množí, je přitom inspirací pro jiné evropské zoologické zahrady.
Strukturu molekuly tvořící život, tedy šroubovici DNA (deoxyribonukleové kyseliny) poprvé popsali Britové Francis Crick a Maurice Wilkins a Američan James Watson. Revoluční článek, publikovaný v magazínu Nature 25. dubna 1953, měl jedinou stránku, a přece vědcům přinesl Nobelovu cenu. V celé historii vědy totiž neexistuje významnější molekula. Nutno podotknout, že ke stejnému závěru došla i britská biofyzička Rosalind Franklinová.
Stejně jako v minulosti i v letošní sezóně můžete v pražské přírodě narazit na stáda ovcí, koz a skotu. Na vybraných místech budou opět spásat trávu, a to již od konce dubna. Magistrát si zvířata půjčuje od soukromých zemědělců, kteří pastvu zajišťují. Nejenže je to ekologický, efektivní a levný způsob údržby zeleně, který vytváří vhodné podmínky pro udržení biodiverzity, ve špatně přístupných oblastech je pastva jedinou možností.
Proč měli nomádi kočku? To je otázka, která nutně musí vystát na mysl nejenom vědcům. Doposud se totiž předpokládalo, že k domestikaci koček došlo zejména kvůli oboustranné výhodnosti. Kočka měla vedle člověka obživu v podobě hlodavců a člověk měl s kočkou ochránce úrody před hlodavci. Kvůli hlodavcům se kočky plavily se starými námořníky, aby ochránily zásoby jídla. Jenže nomády putující po Hedvábné stezce hlodavci netrápili.
