Magické představení, které noc co noc rozehrává noční nebe, je tady pro každého z nás, pro naši radost. Nezbývá než žasnout nad nezměrnými krásami vesmíru, jehož jsme sice miniaturní, stále však součástí. Žasněme.
Představte si zemi, ze které místo sopečné lávy šlehají vzhůru gejzíry zmrzlého dusíku až do výšky několika kilometrů. Přesně takový obrázek se naskytl astronomům prostřednictvím sondy Voyager 2, když sledovala povrch měsíce Triton. Největší ze satelitů planety Neptun je právem označovaný jako nejmrazivější měsíc Sluneční soustavy.
Druhý úplněk v roce 2023, tzv. sněžný úplněk má termín 5. února 2023. Ve střední Evropě nastane ve večerních hodinách, konkrétně v 19:28 hod. Měsíc sice bude ozařován Sluncem a zářit, avšak současně bude v nejvyšší možné vzdálenosti od Země.
Na noční obloze Mars snadno rozeznáme, na rozdíl od jiných je totiž toto kosmické těleso zbarvená do červena. Na barvu krve ostatně odkazuje již název, který čtvrtou planetu naší sluneční soustavy a po Merkuru druhou nejmenší planetu spojuje se starověkým bohem války. Planeta Mars nese jméno tohoto boha, který byl původně hromovládcem.
Delší noci v zimě umožňují delší pozorování noční oblohy, kterou již první dny nového roku tradičně zpestřuje meteorický roj Kvadrantidy. Ty jsou za námi, avšak i s přicházejícím únorem se máme na co těšit.
Tajuplný Neptun. Je to ta planeta za Uranem, nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy, o které toho víme jen velmi málo. Byla také objevena teprve nedávno, navíc na základě matematických výpočtů.
Slunce, plynný vesmírný obr nehoří jako obyčejný oheň. Tvoří ho plynný vodík, který se pod extrémní teplotou a tlakem mění v hélium. Vzniká při tom mohutná vlna energie na principu, který využívá vodíková bomba. Slunce se tak dá označit za obrovský termojaderný reaktor, který permanentně pracuje miliardy let.
