S údivem pohlížíme na noční nebe a spolu s vědci astronomie zkoumáme vesmír. Kočičí noviny popisují vesmírné cesty, nové objevy, ale i dávno známé pravdy nejen ze Sluneční soustavy, které stále ohromují. Štítek, tag planety provází i další jako Sluneční soustava, vesmír nebo hvězdy.
#planety
Na noční obloze Mars snadno rozeznáme, na rozdíl od jiných je totiž toto kosmické těleso zbarvená do červena. Na barvu krve ostatně odkazuje již název, který čtvrtou planetu naší sluneční soustavy a po Merkuru druhou nejmenší planetu spojuje se starověkým bohem války. Planeta Mars nese jméno tohoto boha, který byl původně hromovládcem.
Delší noci v zimě umožňují delší pozorování noční oblohy, kterou již první dny nového roku tradičně zpestřuje meteorický roj Kvadrantidy. Ty jsou za námi, avšak i s přicházejícím únorem se máme na co těšit.
Tajuplný Neptun. Je to ta planeta za Uranem, nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy, o které toho víme jen velmi málo. Byla také objevena teprve nedávno, navíc na základě matematických výpočtů.
Když se řekne Saturn, většina si vybaví planetu s prstenci. Šestý člen Sluneční soustavy však nabízí mnohem víc než zajímavé prstence. S nadsázkou by se dalo říci, že je to tak trochu otec Jupitera. Jednak kvůli pojmenování z římské mytologie, jednak kvůli podobnému složení.
Uran patří kvůli své vzdálenosti mezi nejméně probádané, tedy nejtajemnější planety. Sedmá planeta Sluneční soustavy vzbudila rozruch již při svém objevení, kdy byla pokládána spíše za kometu či hvězdu. Hlavu také zamotá délka uranovského dne. A když začnou pršet diamanty, vyvstane člověku na mysli: Co je tohle za zvláštní svět?
Saturn je nejvzdálenější planetou od Země, kterou lze spatřit pouhým okem. Tato planeta je i proto známá již od starověku a je také nedílnou součástí astrologie. Pojí se s prastarými tradicemi i s římskou mytologií, podobně jako Jupiter. Nese jméno po římském bohu zemědělství, sklizně a bohatství. Bohaté je i dění kolem Saturnu.
