Britská kočka představuje to nejoblíbenější kočičí plemeno. Vzniklo přitom původně jako britská modrá kočka, právě modrá barva plemene je také dodnes nejžádanější, přestože existují stovky barevných variací britské kočky.
V současnosti standard uznává vedle britské modré kočky na desítky barevných variet, celkem jich jsou stovky. Navíc existují dvě verze, jednak britská krátkosrstá kočka a britská dlouhosrstá kočka.
Foto zdroj: Pixabay.com
I kartouzská kočka, původem z Francie, je charakteristická modrou srstí. Až v roce 1981 došlo k oddělení plemen kočka kartouzská a britská modrá kočka. Dnes je jejich křížení nežádoucí.
Foto zdroj: Pixabay.com
Výsostné postavení britské kočky neohrožují ani nová plemena typu bengálská kočka či toyger, typické atletickou postavou a zbarvením divokých šelem. Naopak, britská modrá kočka se svou klasickou elegancí, vůbec první barevná varieta plemene, je dodnes z těch nejrozšířenějších. Přitom i britská aristokratka nabízí jako Whiskas atraktivní kresbu.
Foto zdroj: Pixabay.com
Její nekonfliktnost spočívá i v poněkud odtažitém přístupu kočky ke své rodině. Britka je samostatná kočičí osobnost. Vyrovnaná povaha se sice označuje jako milá a přátelská, ale úplně mazlivá kočka britka není.
Foto zdroj: Pixabay.com
Britka nepotřebuje tolik vyžití, zábavy a prostoru jako jiné, aktivní kočky. Nesrší zrovna energií, což může vést i k tomu, že doma doroste do rozměrů tlusté kočky. Zavalitá postava je ostatně pro plemeno charakteristická. Standard sice popisuje harmonický dojem, ale také svalnaté tělo, široký hrudník a krátké končetiny se silnými tlapkami. Mohutnost podporuje i relativně krátký ocas se zakulacenou špičkou nebo masivní kulatá hlava.
Foto zdroj: Pixabay.com