Magické představení, které noc co noc rozehrává noční nebe, je tady pro každého z nás, pro naši radost. Nezbývá než žasnout nad nezměrnými krásami vesmíru, jehož jsme sice miniaturní, stále však součástí. Žasněme.
Když se řekne Saturn, většina si vybaví planetu s prstenci. Šestý člen Sluneční soustavy však nabízí mnohem víc než zajímavé prstence. S nadsázkou by se dalo říci, že je to tak trochu otec Jupitera. Jednak kvůli pojmenování z římské mytologie, jednak kvůli podobnému složení.
Uran patří kvůli své vzdálenosti mezi nejméně probádané, tedy nejtajemnější planety. Sedmá planeta Sluneční soustavy vzbudila rozruch již při svém objevení, kdy byla pokládána spíše za kometu či hvězdu. Hlavu také zamotá délka uranovského dne. A když začnou pršet diamanty, vyvstane člověku na mysli: Co je tohle za zvláštní svět?
Saturn je nejvzdálenější planetou od Země, kterou lze spatřit pouhým okem. Tato planeta je i proto známá již od starověku a je také nedílnou součástí astrologie. Pojí se s prastarými tradicemi i s římskou mytologií, podobně jako Jupiter. Nese jméno po římském bohu zemědělství, sklizně a bohatství. Bohaté je i dění kolem Saturnu.
Nejsou tak známé jako letní Perseidy, i podzim však má svůj pravidelný meteorický roj. Jde přitom o úlomky vůbec nejznámější vlasatice – Halleyovy komety. Orionidy, které zdánlivě vylétají ze souhvězdí Orion, ale k vidění jsou na velké části oblohy, právě vrcholí.
Mars. Čtvrtá nejbližší planeta ke Slunci. Náš soused, který v nás probouzí divokou představivost o mimozemském životě. Naděje pro ty, co sní o životě na jiné planetě. Vesmírné těleso, které ještě zdaleka neodhalilo všechna svá tajemství. Planeta Mars je zkrátka fascinující.
Venuše je planetou extrémů, zejména teploty tady dosahují závratných výšek. Od nich se odvíjí podoba prostředí, které připomíná postapokalyptickou pustinu. Astronomové tak při hledání života svoji pozornost věnovali převážně jiným, pro život vhodnějším planetám, dokud neobjevili látku, která vyvolala divoké spekulace.
