Přeskočit na obsah

Mars: Mráz, voda a strach

Mars. Čtvrtá nejbližší planeta ke Slunci. Náš soused, který v nás probouzí divokou představivost o mimozemském životě. Naděje pro ty, co sní o životě na jiné planetě. Vesmírné těleso, které ještě zdaleka neodhalilo všechna svá tajemství. Mars je zkrátka fascinující, a i když už víme, že zelení mužíčkové po jeho povrchu neběhají, stále není jisté, jak to s těmi Marťany ve skutečnosti je. Pátrání po možném životě na Marsu není u konce a dlouho nebude.

Rudá a Modrá planeta

Staří Římané nazvali čtvrtou planetu Sluneční soustavy po bohovi války – Mars, protože její načervenalá barva připomíná krev. Důvodem, proč Mars vypadá načervenale, je oxidace – neboli rezavění železa v horninách, povrchové vrstvě zvané regolit a marsovském prachu, který se dostává do atmosféry. Mars, často označovaný jako „Rudá planeta“, však ve skutečnosti hraje i dalšími barvami. Na povrchu vidíme kromě červené také odstíny hnědé, žluté nebo oranžové, typicky rezavou, skořicovou nebo zlatou.

S poloměrem 3 390 kilometrů je Mars oproti Zemi, neboli Modré planetě, přibližně poloviční. Kolem své osy se otočí za 24,6 hodiny, což je velmi podobné jednomu dni na Zemi (den na Marsu trvá 23,9 hodiny). Marťanské dny se nazývají soly (zkratka pro „sluneční den“). Rok na Marsu trvá 669,6 solů, což odpovídá 687 dnům na Zemi.

Stejně jako Země má i Mars výrazná roční období, která však trvají déle kvůli delšímu oběhu kolem Slunce. A zatímco na Zemi jsou rovnoměrně rozložena do celého roku, na Marsu se délka ročních období mění kvůli eliptické dráze, po které obíhá kolem Slunce.

Tekutý poklad

Podobnost Marsu a Země je nápadná, dříve však byla Rudá a Modrá planeta ještě podstatně bližší. Robotická vozítka nalezla důkazy, že před miliardami let se i na povrchu Rudé planety vyskytovaly modrá jezera a řeky. Přítomnost vody je přitom jednou z podmínek vzniku života…

V současnosti na Marsu vodu v kapalném skupenství takřka nenajdeme. Atmosféra je oproti minulosti řidší a neudrží dostatek tepla. Průměrná roční teplota Rudé planety paradoxně dosahuje pouze -63 °C.

To, že Mars stále skrývá mnohá překvapení, se potvrdilo v roce 2020, kdy vědci učinili výjimečný objev, aby ho popsali v článku vydaném v časopise Nature Astronomy. V hloubce 1500 metrů pod povrchem byla nalezena čtyři jezera s vodou v kapalném skupenství. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení toho, že voda i přes zápornou teplotu nezamrzne, se jeví vysoký obsah soli.

Video YouTube: Mars

Tajemné měsíce

Na rozdíl od jiných planet má Mars jen dva, navíc malé měsíce. Jména Phobos a Deimos dostaly podle koní, kteří táhli vůz řeckého boha války Área (s římským ekvivalentem v podobě Marta), v řecké mytologii jde také o syny Área. Phobos a Deimos jsou menší než náš Měsíc a mají nepravidelný tvar kvůli nedostatečné gravitaci, s jejíž pomocí by mohly dosáhnout kulatější podoby.

Stále není jasné, jak se Phobos a Deimos zrodily. Může se jednat o bývalé planetky, které byly zachyceny gravitační přitažlivostí Marsu, nebo se mohly zformovat na oběžné dráze kolem Marsu zhruba ve stejné době, kdy planeta vznikla. Nejnovější modely však místo toho naznačují, že mohly vzniknout z úlomků vyvržených z Marsu po dávném obrovském nárazu.

Zdroj strachu i nadějí

Od svého objevení Mars přitahuje pozornost nejen astronomů, ale také široké veřejnosti. Dlouho lidé věřili, že na rudém sousedovi může existovat inteligentní život. To vedlo k četným příběhům o Marťanech, z nichž někteří napadli Zemi, jako například v rozhlasovém dramatu „Válka světů“ z roku 1938. Podle přetrvávající městské legendy mnoho posluchačů uvěřilo, že příběh je skutečným zpravodajstvím o invazi, což vyvolalo všeobecnou paniku.

V současné době si na Mars dělají zálusk především investoři v čele s Elonem Muskem. Musk má ambice vytvořit na planetě kolonie a umožnit její osídlení. V cestě mu však stojí stále mnoho překážek.

Sluneční soustava planety

Ilustrační foto: Planety naší Sluneční soustavy, zdroj: Pixabay.com

Mars: Mráz, voda a strach

O článku, zdroje a další informace

Mars: Mráz, voda a strach

Mars. Čtvrtá nejbližší planeta ke Slunci. Náš soused, který v nás probouzí divokou představivost o mimozemském životě. Naděje pro ty, co sní o životě na jiné planetě. Vesmírné těleso, které ještě zdaleka neodhalilo všechna svá tajemství. Planeta Mars je zkrátka fascinující.

Internet: ct24.ceskatelevize.cz, smithsonianmag.com, nationalgeographic.com, solarsystem.nasa.gov, nature.com, 3pol.cz

Literatura:

  1. Pokorný, Z., Švanda, M.: Planety. Praha: Aventinum, 2015. ISBN: 978-80-7442-056-6
  2. Dušek, J., Grygar, J., Pokorný, Z.: Náš vesmír. Praha: Aventinum, 2000. ISBN: 978-80-86858-65-4



Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *