Již od roku 1976, kdy měl premiéru český film Marečku, podejte mi pero, patří Hliník a Humpolec k sobě. Za odstěhovaným Hliníkem se můžete do Humpolce vydat, najdete ho v recesistickém muzeu nazvaném příhodně HLINÍKárium. V místním parku Stromovka pak najdete i kámen s pamětní deskou věnovanou slavnému humpoleckému přistěhovalci. A v sezóně si tam dokonce pochutnáte i na švestičkách z Hujerovy zahrádky.
Všechno, co je zelené, se na Zelený čtvrtek hodí. Vedle špenátových listů jsou to i mladé kopřivy nebo medvědí česnek, také pažitka a jiné bylinky, salát všeho druhu, klíčky, kedluben, zelí, hrášek, ale i zelené fazolky, avokádo nebo pistácie. Jako základní ingredience velikonočních pochoutek se samozřejmě ve velkém uplatňují i vajíčka, třeba při přípravě tradiční velikonoční nádivky či pečení velikonočního mazance. Lahůdkou je také luxusní vaječný likér.
Kristína a Michal Važanovi se na televizních obrazovkách objevují znovu, a to i s malým Filípkem. Fanoušci seriálu Hnízdo se dočkali! Slovenský seriál Přiznání (2021), volné pokračování seriálu Hnízdo, opět přináší spleť složitých vztahů, které dokáže vyřešit jedině láska. A stále jde primárně o lásku k dítěti, která je tím nejpřirozenějším lidským citem.
Česká televize při příležitosti sedmdesátého výročí televizního vysílání uvádí pětidílnou sérii Volha, kterou se vrací do dob normalizace. Jde o jeden z dalších odvážných počinů veřejnoprávního média, „sponzorovaného“ samotnými diváky. Ti se také kvůli svým poplatkům při každé premiéře hlasitě ozývají. Po nekorektním komediálním seriálu Dobré ráno, Brno! tentokrát televize míří přímo do Prahy.
Není to žádná kriminálka plná krve. Drama spočívá v největší míře pouze v běžném lidském nedorozumění, docela obyčejných hádkách a konfliktech, takových, se kterými se potýká každý z nás. A přece si seriál Kukačky II drží sledovanost, se kterou se vyšvihl mezi stálice na nebi pátečního večera, kdy je zařazen v programu České televize. Tomu však brzy bude konec. Zbývají poslední tři díly.
Mohyla Hanče a Vrbaty z roku 1925 již téměř století upozorňuje na krutost, ve kterou se snadno změní krása malebných českých hor. Připomíná tragický lyžařský závod v běhu na 50 kilometrů po hřebenech Krkonoš. Konal se 24. března 1913 v kontextu vyhrocené národnostní situace v tehdejším Rakousku-Uhersku, ještě před Velkou válkou. Až ta další válka spolu a režim, který po ní nastoupil, však z hrdinského eposu průkopníků lyžařského sportu vyřadil jednoho Němce.
