Přeskočit na obsah

Ondra Musil

Jsem cestovatel, nadšenec, objevovatel. Kočky mám rád, ale jsem především milovník psů, venčení a výletů. Více než redaktor jsem amatérský fotograf, který se pochopitelně zajímá o vědu a techniku, nové technologie, ale i celý vesmír. Proto jsem tady.

Snímky vesmíru

Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru

Je tak daleko, že z dalekohledu neustále mizí. Vesmírný teleskop Jamese Webba je však mocný, a to natolik, že se mu povedlo tento záhadný prvek zachytit. Řeč je o tzv. mizející galaxii označené AzTECC71. To, co vidíme na obrázcích, pochází z doby jen 900 milionů let po Velkém třesku, z doby, kdy se teprve rodily první hvězdy vesmíru a Sluneční soustava teprve čekala na svůj vznik.

Snímky vesmíru

Epické snímky Webbova teleskopu zachycují prstence Uranu jasněji než kdy předtím

Plynný obr Uran představuje jiný svět, ovšem ani na Uranu nechybí polární ledové království, ostatně je také nejchladnější planetou Sluneční soustavy. Na rozdíl od Země nebo Marsu netvoří póly planety pevný led, ale mrazivé aerosoly vznášející se vysoko v uranské atmosféře. Právě ty zachycuje nový snímek Webbova vesmírného teleskopu, spolu s ohromujícími zářivými prstenci.

Sluneční záře

Vědci se spletli. Nové výpočty upravují velikost Slunce a nutí k přehodnocení poznatků

Od sedmdesátých let je vědeckou obcí přijatý standard, který poloměr Slunce vyčísluje na 695 990 kilometrů. Metoda, která pro stanovení velikosti Slunce využívala úplné zatmění, však přestává být v éře superpočítačů a detailních propočtů dostatečná. S novou studií vědci pohled na naši nejbližší hvězdu přehodnocují.