
Ilustrační foto: Sluneční záře, zdroj: Pixabay.com
Od sedmdesátých let je vědeckou obcí přijatý standard, který poloměr Slunce vyčísluje na 695 990 kilometrů. Metoda, která pro stanovení velikosti Slunce využívala úplné zatmění, však přestává být v éře superpočítačů a detailních propočtů dostatečná. S novou studií vědci pohled na naši nejbližší hvězdu přehodnocují.
Slunce je neustále v pohybu
Slunce představuje vířící kouli ohnivé plazmy. Povrchové vlny neustále vyvolávají matoucí představu o jeho velikosti. Již v devadesátých letech vědci kvůli těmto vlnám zjistili, že Slunce je asi od 0,03% a 0,07% menší, než se doposud myslelo./1/
Nová studie, publikovaná v databázi předtisků fyziky arXiv, potvrzuje závěry vědců z konce minulého tisíciletí, když Slunce definuje poloměrem 695 780 km./2/
I zlomek procent ve velikosti Slunce hraje velkou roli. I vlny a oscilace, které nám umožňují nahlédnout do jaderných reakcí, chemického složení a základní struktury Slunce, mají svůj význam, jak dle serveru Live Science uvádí spoluautor studie, astrofyzik z University of Cambridge Douglas Gough./1,3/
Video YouTube: Sluneční vítr
Vesmírné počasí
Naše nejbližší a nejdostupnější hvězda je zdrojem života na Zemi. Již proto bychom se měli snažit o její pochopení, které je bez správného poloměru nemožné. Ovšem jsou tu i sluneční bouře a sluneční vítr, reálné riziko katastrofy. Oblaka částic původem ze Slunce se totiž dostávají až k nám na Zemi. A nezpůsobují jenom úchvatný světelný jev v podobě polární záře.
Rozbouřené Slunce ohrožuje satelity na oběžné dráze, ale komunikační a elektrické sítě na Zemi. Dokáže vyřadit z provozu i elektrárny a způsobit tak nedozírné škody. Rozsáhlé výpadky rádiových a elektrických sítí způsobených vesmírným počasím se jako hrozba navíc stále zvětšují v souvislosti s vrcholem současného cyklu, který by dle nejnovější předpovědi měl nastat již v roce 2024./4/
O ČLÁNKU: Nová studie o Merkuru překvapuje: Nejmenší planeta naší soustavy se stále smršťuje
▼ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Nová studie o Merkuru překvapuje: Nejmenší planeta naší soustavy se stále smršťuje
Velikostí i strukturou je srovnatelná se zemským Měsícem. Merkur, Slunci nejbližší planeta v naší soustavě je současně také planetou nejmenší. Merkur byl dlouhou dobu také „neviditelnou planetou“. Až v roce 2008 okolo něho prolétla sonda Messenger, aby ji v následujících letech detailně prozkoumala. Až nyní vyšla vědecká studie, která se zaměřuje na trhliny na povrchu planety. Dle vědců jde o doklady stárnutí, vysychání a zmenšování planety.
Internet: /1/ Nature.com, /2/ LiveScience.com, /3/ NASA.gov, /4/ ESA.int, /5/ Astro.cz, /6/ Abíčko.cz, /7/ Stoplusjednička.cz

VESMÍR
Planeta Země je jenom miniaturním zrnkem v nekonečném prostoru vesmíru, který tvoří nespočet rozlehlých galaxií. Jenom naše galaxie obsahuje ohromnou řadu planet, hvězd a objektů, které nikdy nedokážeme zcela prozkoumat. Můžeme jen z povzdálí sledovat dechberoucí objevy astronomie nebo vesmírné expedice, se kterými můžeme objevovat Slunce, planety naší sluneční soustavy, blízké i vzdálené vesmírné objekty. Anebo také můžeme sledovat, aktuální dění na Zemi…
Nová studie o Merkuru překvapuje: Nejmenší planeta naší soustavy se stále smršťuje
Dnes startuje velká konference The Mars Society. Rudá planeta má být pro všechny
Raketa chce „dobýt noc“: Obrovský výfukový oblak při startu a rudá záře jako znamení díry v ionosféře
A je to tu zase. Vědec z Harvardu tvrdí, že důkazy o mimozemšťanech máme na dosah
Podívejte se vzhůru! Padající hvězdy Perseidy letos září více než jindy. Právě tento víkend vrcholí
Rusko dobývá Měsíc. Sonda Luna-25 tady bude hledat vodu. Tento „skok pro lidstvo“ je gigantický

MALÁ DÁVKA RADOSTI PRO KAŽDÉHO
Světová rarita v Zoo Jihlava: Těší tady hned trojnásobný přírůstek výjimečných mláďat ze Šalomounových ostrovů
Tak něžný, až to bere dech: V Ostravě dělá radost malý sameček i jeho novopečená matka
Roztomilost sama: Zoo Plzeň ukázala vzácný přírůstek. „Červený medvídek“ tady přišel na svět po letech čekání
Má pigmenty, které jinde v přírodě neuvidíte. Temný plodožravý pták se po dlouhých 14 letech rozmnožil na Svatém kopečku
Miloučký příběh masožravých papoušků v Zoo Praha: Mláďata adoptovali jejich vlastní rodiče
Patří mezi největší a nejagresivnější hady světa. A konečně se rozmnožili v Zoo Ostrava
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Jak vidí ryby? Česká vědkyně si díky penězům EU posvítí do hlubin oceánu
Tajemství podzimu: Proč stromy na podzim mění barvu listů?
Cena za komunikaci změny klimatu v Česku za rok 2023 putuje expertům z AMO
Počasí ve městech má svá specifika. Na jeho modelování jsou potřeba superpočítače
Řasy na talíři: Stanou se jídlem budoucnosti? Anebo už jsou?
Pěstování budoucnosti na hydroponické farmě si může vyzkoušet každý
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…
Přepočet kočičího věku na ten lidský: Víte, jak stará je ve skutečnosti vaše kočka?
Její jméno nevyslovíte. Říká se jí také bílá perla a stojí i čtvrt milionu korun. O jakou kočku jde?
Snowshoe: Koťátka se rodí celá bílá, ale časem se zbarví. Vyroste z nich mohutná kočka s bílými „sněžnicemi“
Pozná kočka svého člověka? Samozřejmě, že ano. Hlavní roli však nehraje zrak
Že kočky nesnáší vodu? Najdou se i takové kočky, které vodu milují. Sphynx Cooper je láskou k vodě známý po celém světě
