Po téměř čtyřiceti letech, kdy se nám slavná Halleyova kometa vzdalovala, by se měla vydat zase směrem k nám. Právě v sobotu 9. prosince 2023 dosahuje kometa svého nejvzdálenějšího bodu od Slunce, aby se vydala na 38 let trvající cestu k Zemi, která vyvrcholí v roce 2061.
Vzdálenější už nám být nemůže
Bod zvaný aphelion, místo vzdálené asi 35 astronomických jednotek AU neboli ve 35krát vzdálenější než je vzdálenost Země a Slunce, by Halleyova kometa (1P/Halley) měla dosáhnout 9. prosince 2023, jak upozorňuje server Space.com. Právě tady, daleko za oběžnou dráhou Neptunu a téměř před oběžnou dráhou Pluta (obíhajícího asi ve vzdálenosti 39 AU), by se kometa měla otočit./1/
Orbitální rychlost komety se podstatně zpomalí. Jakmile projde aphelionem, zase se začne pomalu zrychlovat.
Zatímco posledních 38 let se nám kometa vzdalovala každý den o miliony kilometrů, následujících 38 let se bude přibližovat, a to stále rychleji.
Když Halleyova kometa dorazí 9. prosince 2023 k aphelionu, její orbitální rychlost bude dle serveru Space.com pouhých 0,909 km za sekundu, asi 3 272 km za hodinu. Když se 9. února 1986 dostala do perihelionu, tedy nejblíže Slunci, pohybovala se rychlostí 54,52 km za sekundu, tedy 195 609 km za hodinu./1,2/
Video YouTube: Halleyova kometa
Příliš malá a příliš daleko
Od roku 2003 astronomové kometu neviděli, protože se dostala příliš daleko a byla příliš malá na pozorování. Přestože není vidět, stále je tu a vždy se na nebi zase objeví. Právě tato kometa se údajně měla objevit jako Betlémská hvězda v době narození Krista.
Již v roce 1705 přitom britský astronom Edmund Halley zveřejnil teorii, že komety pozorované v letech 1456, 1531, 1607 a 1682 představovaly stejné vesmírné těleso. Předpověděl, že se v roce 1758 vrátí. A tak se stalo. Byla první kometou, u které člověk předpokládal, že se k nám vrátí. Tím člověkem byl Halley a kometa se od té doby nazývá Halleyova./3/
Od února 1986 do července 2061
Naposledy se vlasatice dostala až k oběžné dráze Venuše. 9. února 1986 se dostala do vzdálenosti 87,8 milionu kilometrů od Slunce, asi 0,58 AU od naší domovské hvězdy. Znovu se k nám vrátí 28. července 2061.
Její odkaz si zatím můžeme dvakrát ročně připomínat v podobě meteorických rojů. Představují zbytky komety zanechané z jejích předchozích cest po oběžné dráze Země. V květnu je to meteorický roj Delta Aquaridy, v říjnu pak Orionidy.
O ČLÁNKU: Halleyova kometa se právě otáčí. Konečně startuje 38 let trvající cestu zpět k Zemi
▼ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Halleyova kometa se právě otáčí. Konečně startuje 38 let trvající cestu zpět k Zemi
Po téměř čtyřiceti letech, kdy se nám slavná Halleyova kometa vzdalovala, by se měla vydat zase směrem k nám. Právě v sobotu 9. prosince 2023 dosahuje kometa svého nejvzdálenějšího bodu od Slunce, aby se vydala na 38 let trvající cestu k Zemi, která vyvrcholí v roce 2061.
Internet: /1/ Space.com, /2/ LiveScience.com, /3/ edu.techmania.cz, /4/ UniverseToday.com
VESMÍR
Planeta Země je jenom miniaturním zrnkem v nekonečném prostoru vesmíru, který tvoří nespočet rozlehlých galaxií. Jenom naše galaxie obsahuje ohromnou řadu planet, hvězd a objektů, které nikdy nedokážeme zcela prozkoumat. Můžeme jen z povzdálí sledovat dechberoucí objevy astronomie nebo vesmírné expedice, se kterými můžeme objevovat Slunce, planety naší sluneční soustavy, blízké i vzdálené vesmírné objekty. Anebo také můžeme sledovat, aktuální dění na Zemi…
Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru
Epické snímky Webbova teleskopu zachycují prstence Uranu jasněji než kdy předtím
Vědci se spletli. Nové výpočty upravují velikost Slunce a nutí k přehodnocení poznatků
Nová studie o Merkuru překvapuje: Nejmenší planeta naší soustavy se stále smršťuje
Dnes startuje velká konference The Mars Society. Rudá planeta má být pro všechny
Raketa chce „dobýt noc“: Obrovský výfukový oblak při startu a rudá záře jako znamení díry v ionosféře
MALÁ DÁVKA RADOSTI PRO KAŽDÉHO
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Zářivý prvoodchov v Zoo Brno: Tropická ještěrka dasie smaragdová
V celé Evropě ji chová jen Zoo Brno. Nyní se tam kriticky ohrožená duhovka rozmnožila
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nová vědecká stavebnice byla vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
Etika biobankingu v záchraně druhů
Každý přemýšlí, většinou až moc. Psychiatr nabízí jednoduchý trik, jak se zatěžujících myšlenek zbavit
Radost do života můžete vnést snadno a rychle hned teď. Stačí si položit jednu jedinou otázku
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…