Nová zpráva WWF varuje: Globální krize s vodou má dopad na ekonomickou hodnotu a dostupnost potravin ve výši 58 trilionů dolarů

Úplně první roční odhad ekonomické hodnoty vody a sladkovodních ekosystémů činí 58 trilionu USD – což odpovídá 60 % světového HDP. Degradace řek, jezer, mokřadů a vodonosných vrstev ohrožuje jejich ekonomickou hodnotu a nenahraditelnou úlohu při zajišťování nejen potravinové bezpečnosti, ale i zdraví lidí a celé planety.

U příležitosti Světového dne potravin WWF aktivně vyzývá podniky, aby se bezodkladně ujaly vedení transformace potravinářského průmyslu a přijaly “Principy WWF pro udržitelné potravinové systémy ve střední Evropě.”

Voda a její krize

Voda, nejcennější a zároveň nejpodceňovanější světový zdroj, je jádrem narůstající globální krize, která ohrožuje nejen potravinovou bezpečnost, ale i zdraví lidí a celé planety, varuje nová zpráva WWF.

Zpráva uvádí, že přímé ekonomické užitky, jako je spotřeba vody pro domácnosti, zavlažované zemědělství a průmysl, dosahují minimálně 7,5 trilionu USD ročně.

Odhaduje také, že neviditelné přínosy – mezi něž patří čištění vody, zlepšování zdraví půdy, zadržování uhlíku a ochrana komunit před extrémními povodněmi a suchem – jsou sedmkrát vyšší a dosahují přibližně 50 trilionů dolarů ročně. Světové sladkovodní ekosystémy se však nacházejí v úpadku, což představuje stále větší riziko pro tyto hospodářské ukazatele.

Voda mizí

Od roku 1970 svět přišel o třetinu zbývajících mokřadů, zatímco populace sladkovodních volně žijících živočichů klesly v průměru o 83 %. Tento katastrofální trend přispěl k tomu, že stále více lidí čelí nedostatku vody a potravinové nejistotě, protože řeky a jezera vysychají, zvyšuje se znečištění a ubývá zdrojů potravin, například ze sladkovodního rybolovu.

V povodí Dunaje bylo ztraceno 80 % záplavových oblastí, které mají zásadní význam pro zmírnění rizika povodní a sucha, doplňování podzemních vod a filtraci vody. V současné době si zachovává přirozený nebo přírodě blízký stav pouhých 16 % řek v povodí Dunaje a méně než 20 % je ve stavu podobajícím se přirozenosti nebo mírně pozměněném.

Voda je v ohrožení

Mezi hlavní hrozby pro řeky a záplavová území patří neudržitelné zemědělské postupy. Podle Světové banky se na zemědělství v současnosti spotřebuje více než 70 % vody, kterou lidstvo využívá.

Nadměrné čerpání vody pro zavlažování plodin snižuje množství vody dostupné pro jiné účely, například pro přirozené toky podporující rybolov, a přispívá k nedostatku vody. Intenzivní zemědělská půda zabírá území bývalých záplavových oblastí, což má za následek snížení schopnosti říčních systémů čistit vodu a snížit riziko povodní a sucha. Nadměrné používání hnojiv mezitím způsobuje rozsáhlé znečištění, které ovlivňuje povrchové a podzemní vody.

“Ohrožení říčních systémů je hrozbou pro potravinovou bezpečnost. Pouze ochrana a obnova řek a jejich současných i bývalých záplavových území a zadržování vody v krajině pomocí přirozených opatření na retenci vody, nám může pomoci udržet produktivitu zemědělských systémů i do budoucna. Abychom toho dosáhli, musíme podporovat přírodě prospěšnou produkci potravin, zachovat volně tekoucí řeky, uplatňovat udržitelné postupy využívání půdy, které se lépe přizpůsobí přírodním podmínkám a usnadní přirozené zadržování vody, a přijmout stravovací návyky, které sníží poptávku po produktech zatěžujících sladkovodní zdroje,” říká Irene Lucius, regionální ředitelka ochrany přírody WWF-CEE.

“Nejenže naše současné postupy výroby potravin poškozují sladkovodní ekosystémy, ale jsou také označovány za hlavního přispěvatele ztráty biologické rozmanitosti a změny klimatu. Způsobují erozi půdy a snižují schopnost krajiny vyrovnat se s nedostatkem vody a suchem. Přesto právě potravinářský průmysl dokáže přispět k pozitivní změně, pokud přijme osvědčené postupy pro udržitelnost,” dodala Lucius.

U příležitosti Světového dne potravin připomíná environmentální organizace podnikům Principy WWF pro udržitelné potravinové systémy ve střední Evropě. Tato doporučení založená na vědeckých poznatcích mají podpořit obchodní řetězce, zpracovatele a výrobce potravin na jejich cestě k udržitelnosti. V dokumentu jsou stanoveny konkrétní cíle v sedmi kritických enviromentálních oblastech:

• Klima: Snížení emisí skleníkových plynů ve všech oblastech v souladu s vědecky podloženým cílem 1,5 stupně.
• Plýtvání potravinami: snížení ztrát potravin a plýtvání potravinami o 50 % ve všech fázích dodavatelského řetězce do roku 2030.
• Obaly: 100 % recyklovatelných obalů, žádné nadbytečné obaly. Všechny materiály jsou získávány udržitelným způsobem a maximálně se využívá recyklovaných materiálů.
• Odlesňování a přeměna půdy: dodavatelské řetězce zemědělských komodit jsou 100% bez nutnosti odlesňování a další přeměny půdy.
• Zemědělství: konkurenceschopné a udržitelné zemědělství schopné zadržovat vodu v krajině a podporovat biologickou rozmanitost a zároveň zamezit degradaci půdy a úniku živin.
• Rybolov a akvakultura: 100 % mořských plodů z udržitelných zdrojů do roku 2030. Používá se pouze certifikovaných zdrojů mořských plodů.
• Strava: zvýšení podílu rostlinných potravin v průměrném jídelníčku.

Dokument obsahuje také doporučená opatření a advokační priority podřízené jednotlivým cílům. Více informací o zásadách naleznete zde.