Přijměte svět takový, jaký je. Nechte plavat to, co nemůžete změnit. Změňte svůj pohled na svět. Vpusťte do života minimalismus. Zaměřte se na přítomnost (mindfulness), na dobro a dobré zprávy. Vychutnejte si krásu kolem sebe, životadárné rostliny, stromy… Užívejte radost, kterou v sobě mají všechny živé bytosti, kočky i další zvířata.
Giboni zlatolící hrají dvěma barvami, které v průběhu života střídají. Mláďata se zpravidla rodí zlatavě světlá, po roce a půl pak začnou postupně tmavnout. V dospělosti však černý zůstává jen samec, zatímco samice se přebarvuje zpět do zlaté barvy. Pohled na takovou kontrastní giboní rodinku s malým zlatíčkem je úžasný, ovšem něhou dýchá i mládě černé.
Nejenom v pohybu, mrštné a flexibilní tělo kočky využívají i ve spánku. Kreativitu přitom nezapřou, nezřídka proto člověka svými nezvyklými polohami spaní překvapí. To, co pro chovatele vypadá jako nepříjemné až bolestivé, může být pro kočku největší relax. Nejde však jen o pohodlí. Prapodivné polohy spaní někdy skutečně kočka předvádí kvůli svému okolí.
Kolo je přece kulaté, řekl by jeden. Jenže žijeme v době, kdy je možné všechno. Pokud je kolem myšlený dopravní prostředek bicykl, jde konkrétně o dvě kola, jak ostatně vypovídá již samotný název bi-cykl (dvojí kruh). Od pradávna lidstvo využívá kolo kulatého tvaru k přemísťování z bodu A do bodu B. Jenže v současnosti žijeme ve světě neomezených možností, ve světě, kde kolo může být i hranaté.
Nejenom dospělá zvířata, zoologické zahrady běžně spolupracují i na odchovu mláďat. U vzácných orlosupů bradatých v Zoo Ostrava však letos došlo ke kurióznímu přesunu. Vylíhnuté ptáče se muselo stěhovat do jiné zoologické zahrady. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby v domovské zoo nemělo vlastní, zkušené a osvědčené rodiče. Jenže ti už vychovávají mládě adoptivní…
Jeden díl minisérie Volha stačil na to, aby vyvolal vlnu negativních reakcí. Ty se nyní násobí. Již upoutávky předem varovaly, že tohle retro zachytí všechnu tu šedivost, povrchnost a upocenost let minulých. Povedlo se, Standovi Pekárkovi se povedlo dostat až k vysněné Volze a vzbudit přitom všeobecné opovržení. To však u takové omezené, do sebe zahleděné osobnosti bez náznaku svědomí nebylo nic těžkého.
V roce 2016 uznala mezinárodní Komise pro nové minerály, nomenklaturu a klasifikaci (CNMNC) českému geologovi Pavlu Škáchovi objev nerostu, který dostal jméno příbramit. Nyní mezinárodní komise ve Stockholmu na seznam minerálů zařadila další příbramský unikát, tentokrát svým jménem odkazuje právě na zdejšího geologa. Jmenuje se škáchait.
