Škatulata, hejbejte se. Mláďata orlosupů se stěhují ze zoo do zoo. Adoptivní rodiče se o ně starají jako o vlastní

Nejenom dospělá zvířata, zoologické zahrady běžně spolupracují i na odchovu mláďat. U vzácných orlosupů bradatých v Zoo Ostrava však letos došlo ke kurióznímu přesunu. Vylíhnuté ptáče se muselo stěhovat do jiné zoologické zahrady. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby v domovské zoo nemělo vlastní, zkušené a osvědčené rodiče. Jenže ti už vychovávají mládě adoptivní…

Za všechno může člověk

Přirozený odchov je primární podmínkou pro vysazení orlosupa bradatého (Gypaetus barbatus) zpět do přírody. Právě noví jedinci ze zoologických zahrad zásadně přispívají k obnovení divoké populace v Alpách, kde byl druh zcela vyhuben. Funguje jako dokonalá úklidová četa tím, že se specializuje na požírání posledních částí zvířecích mršin. Přesto se nezaměnitelný pták s červeným vousem a červeně zbarveným duhovkami dočkal v minulosti od člověka nesmyslného pronásledování.

Dnes je orlosup v Evropě mezi těmi nejvzácnějšími dravci a stále ohrožen odstřelem, kladením otrávených návnad a rušením při hnízdění. V zoologických zahradách, kde od sedmdesátých let minulého století probíhá projekt návratu orlosupů do přírody, mají ptáci na hnízdění klid. A čerstvě narozená mláďata přitom bez problémů zvládají i stěhování. Tak se letos několikadenní mládě vzácného dravce ze Zoo Ostrava stěhovalo k adoptivním rodičům do Zoo Liberec.

Z Ostravy až do Liberce

Protože se chovají primárně kvůli vypuštění do divoké přírody, probíhá odchov v zoo s minimálními zásahy ze strany člověka. Náhradní ptačí pěstouni přitom plní funkci stejně jako praví rodiče, pokud tedy o mládě pečují. Zvláště mladé nezkušené páry orlosupů si nemusí s péčí o mládě poradit. Pak se takové mládě podloží adoptivním rodičům, kteří je většinou bez problémů přijmou a úspěšně odchovají.

V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava chovají dva páry orlosupů bradatých, mladší je v návštěvnické části, starší a zkušenější v chovatelském zázemí. Letos v Zoo Ostrava snesly vejce oba páry orlosupů, která byla inkubována uměle v líhni.

První se vylíhlo ptáče mladšímu a méně zkušenému páru rodičů. Protože nebylo jisté, že rodiče odchov zvládnou, mládě po konzultaci s koordinátorem Evropského ex situ programu (EEP) podložili 10. února na hnízdo staršího páru. Ten už v minulosti úspěšně odchoval mláďata vlastní i adoptivní. Zkušení rodiče přijali také toto mládě a začal o něho okamžitě pečovat.

Za necelý měsíc se pak vylíhlo druhé mládě, potomek staršího páru. S klubáním museli pomoci chovatelé, poté bylo ještě mládě několik dní rozkrmováno v líhni. A protože starší pár už letos odchovávaná mládě mladšího páru, museli pro druhé ptáče najít náhradní rodiče. Ti se našli v Zoo Liberec, kam mládě převezli 7. března a ještě ten samý den podložili zdejším pěstounům.

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Zoo Liberec (@zooliberec)

I v Liberci mají dva párů orlosupů bradatých, oba již se zkušenostmi s péčí o mláďata. Vejce však letos liberečtí dravci nesnesli.  Starší, více než třicetiletý pár již na svět přivedl 18 potomků, ale vzhledem k věku se mu už nelíhnou vlastní mláďata. Jsou tak ideálním kandidátem na pěstouny. Pokud se to podaří, mláďata se ze zoo budou ve věku tří měsíců stěhovat zase, tentokrát do volné přírody.

Když jedno je víc než dvě

Přesun ptáčat v rámci zoologických zahrad probíhá i v případě, když se v hnízdě orlosupů objeví dvě vejce. Hrozí totiž že starší z mláďat po vylíhnutí mladšího sourozence usmrtí. Tento jev zvaný kainismus se u ptáků vyskytuje běžně, zejména u mláďat, které se líhnou s větším odstupem a jsou tak výrazně velikostně odlišná. I takový případ řešili v minulosti v Zoo Ostrava.

Když v ostravské zoo v roce 2012 snesla samice dvě vejce, jedno chovatelé okamžitě přemístili do líhně. Po vylíhnutí pak týdenní mládě orlosupa cestovalo za pěstouny do zoo Praha. I tady byl pár starších dravců.

„Náš dospělý pár orlosupů bradatých, pravděpodobně kvůli vysokému věku, již třetím rokem nesnáší vlastní vejce. Proto jsme znovu přistoupili k pokusu s podsazením dřevěné imitace skutečného vejce,“ popsal tehdy pěstounství v praxi Antonín Vaidl, kurátor ptáků Zoo Praha. Pak stačilo podkladek vyměnit za dovezené mládě a čekat, že pěstounský pár mládě přijme. To se stalo.

Pěstouni orlosupů se v zoo běžně o adoptivní mláďata starají jako o vlastní s tím, že chovatelé jim rodičovské povinnosti usnadňují přikrmováním v blízkosti hnízda. To se osvědčilo. Ze Zoo Praha tak stejně jako ze Zoo Ostrava a dalších zoologických zahrad mohou vypouštět orlosupy do divoké přírody. Jenom těch ostravských létá v divoké přírodě od zapojení Zoo Ostrava do programu v roce 2009 (zatím) celkem 17.

O ČLÁNKU: Škatulata, hejbejte se. Mláďata orlosupů se stěhují ze zoo do zoo. Adoptivní rodiče se o ně starají jako o vlastní

Říše zvířat a rostlin

Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit.

Dejte zvířatům šanci

Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.

Chcete víc?