Magické představení, které noc co noc rozehrává noční nebe, je tady pro každého z nás, pro naši radost. Nezbývá než žasnout nad nezměrnými krásami vesmíru, jehož jsme sice miniaturní, stále však součástí. Žasněme.
Je tak daleko, že z dalekohledu neustále mizí. Vesmírný teleskop Jamese Webba je však mocný, a to natolik, že se mu povedlo tento záhadný prvek zachytit. Řeč je o tzv. mizející galaxii označené AzTECC71. To, co vidíme na obrázcích, pochází z doby jen 900 milionů let po Velkém třesku, z doby, kdy se teprve rodily první hvězdy vesmíru a Sluneční soustava teprve čekala na svůj vznik.
Plynný obr Uran představuje jiný svět, ovšem ani na Uranu nechybí polární ledové království, ostatně je také nejchladnější planetou Sluneční soustavy. Na rozdíl od Země nebo Marsu netvoří póly planety pevný led, ale mrazivé aerosoly vznášející se vysoko v uranské atmosféře. Právě ty zachycuje nový snímek Webbova vesmírného teleskopu, spolu s ohromujícími zářivými prstenci.
Po téměř čtyřiceti letech, kdy se nám slavná Halleyova kometa vzdalovala, by se měla vydat zase směrem k nám. Právě v sobotu 9. prosince 2023 dosahuje kometa svého nejvzdálenějšího bodu od Slunce, aby se vydala na 38 let trvající cestu k Zemi, která vyvrcholí v roce 2061.
Od sedmdesátých let je vědeckou obcí přijatý standard, který poloměr Slunce vyčísluje na 695 990 kilometrů. Metoda, která pro stanovení velikosti Slunce využívala úplné zatmění, však přestává být v éře superpočítačů a detailních propočtů dostatečná. S novou studií vědci pohled na naši nejbližší hvězdu přehodnocují.
Merkur byl dlouhou dobu „neviditelnou planetou“. Až v roce 2008 okolo něho prolétla sonda Messenger, aby ji v následujících letech detailně prozkoumala. Až nyní vyšla vědecká studie, která se zaměřuje na trhliny na povrchu planety. Dle vědců jde o doklady stárnutí, vysychání a zmenšování planety.
Mars pro všechny, v originále Mars for all, tak zní motto výroční konference The Mars Society, která začíná ve čtvrtek 5. října 2023 na Arizonské státní univerzitě v Tampě. Chybět samozřejmě nebude ani zakladatel a prezident The Mars Society Robert Zubrin. Ten již v roce 1990 spolu s Davidem Bakerem vytvořil tzv. Mars Direct, plán na osídlení Rudé planety za pomoci existujících technologií. Detailně ho popsal v knize The Case for Mars. Zubrin je však také výborným řečníkem.
