Zmrtvýchvstání? Vyhynulý pták dodo neboli blboun nejapný by měl znovu ožít v projektu amerického startupu

Obří nelétavý pták specifického vzezření dodo je dokonalou ukázkou lidské bezohlednosti, která vede k vymírání celých druhů. Do roku 1592 si dodo v poklidu žil na ostrově Mauritius, než ho objevil člověk. Tomu pak stačilo necelých sto let na to, aby ptáka zcela vyhubil. Zůstala po něm jenom asi dvacítka koster. Jako vzácnost je uchovávají muzea po celém světě, mezi nimi i Národní muzeum v Praze.

^{Video YouTube: Oživení doda}

Kdo je tady blboun?

Dodo, zoologickým jménem dronte mauricijský, lat. Raphus cucullatus, byl endemitem ostrova Mauricius v Indickém oceánu, tedy nikde jinde na světě nežil. Je příkladem ničivých schopností člověka na endemických druzích oceánských ostrovů, ale nejenom tam.

Dodo byl vyhuben tak rychle, že se dnes vědci jenom dohadují o jeho podobě. Také se zabývají otázkou jeho vyhubení, protože k vyhubení druhy nebyl prakticky žádný důvod. Byl to asi metr vysoký, mírumilovný a neútočný pták s hmotností nad 10 kilogramů, který žil miliony let na opuštěném ostrově. Jeho izolace se také pravděpodobně podepsala na tom, že vypadá úplně jinak než ptáci, které známe.^/1/

Když přišel člověk, neutíkal před ním, dodo se nechal i zabít. Proto si také od člověka vysloužil pojmenování blboun nejapný. Blboun dostal přezdívku od toho, který bezbranné zvíře jen tak zabíjel… Přitom chování ptáka bylo dané tím, že na ostrově neměl žádného nepřítele, do setkání s člověkem nepoznal, co to je predátor. Mauricijský opeřenec se měl přezdívat i pták hnusňák, to proto, že jeho maso údajně nebylo chutné. Nebyl tedy žádný důvod ptáka zabíjet. Nutno podotknout, že k vymizení doda z ostrova měla přispět i zdivočelá domácí zvířata, která sem člověk přivezl, anebo proměna zdejších lesů na třtinové plantáže.^/2/

Na zániku doda se mohla podepsat i jeho slabá rozmnožovací schopnost. Měl snášet pouze jedno vejce a hnízdit na zemi, kde je vejce zcela bez ochrany před predátory.

Obří holub z Mauricia se vrací

Nové vědecké bádání s pomocí analýzy DNA dronta spojuje s holuby. Jeho nejbližším příbuzným byl dronte samotářský, lat. Pezophaps solitaria, ale i ten je dnes vyhynulý. Nejbližším žijícím příbuzným je holub nikobarský, lat Caloenas nicobarica z Nikobarských ostrovů a blízké jihovýchodní Asie. Právě holub nikobarský by měl také posloužit při oživení doda.^/3/

Vědci z laboratoří startupu Colossal Biosciences rozluštili genom doda. Geny ptáka nyní chtějí vložit do embrya holuba nikobarského. Zda-li se to povede, je zatím otázkou. Otázkou je také to, co by se s dodem stalo poté, co by ožil. Vrátit ho zpět na Mauricius? Je to možné?

Zmrtvýchvstání není jen tak, a to v Colossal Biosciences plánují i oživení vakovlka tasmánského nebo dokonce mamuta. Chtějí tím podpořit i záchranu v současnosti ohrožených zvířat. Vysvětlení? Živý dodo nebo mamut přitahují více pozornosti, a tím i peněz, než jiné druhy, které jsou sice na pokraji vyhynutí, ale nejsou tak atraktivní.^/4,5/

Ilustrační foto: Dodo, dronte mauricijský, lat. Raphus cucullatus, zdroj: Pixabay.com

O článku: Zmrtvýchvstání? Vyhynulý pták dodo neboli blboun nejapný by měl znovu ožít v projektu amerického startupu

Chcete víc?

Říše zvířat a rostlin

Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.