Halucinogen z Nepálu: Šílený med umí omámit, ale i zabít. Nebezpečný je i jeho sběr, přesto je žádaný

Existuje celá řada druhů medu, sladkých, chutných a v rozumných dávkách naprosto bezpečných. Jeden však obsahuje toxické omamné látky. Je to speciální, vzácná varianta medu, někde vyhledávaná jako lék, jinde zakázaná jako jed či droga. Označuje se jako šílený med a patří také k těm nejdražším.

Včely nebezpečnější než jiné

Schopnost včel produkovat med je sama o sobě mimořádná. To, že včely umí vyprodukovat i halucinogenní med, včelí schopnosti povyšuje ještě na další úroveň. Nutno podotknout, že účinky medu propůjčuje rostlina, kterou včely opylovávají. V případě šíleného medu je to rhododendron, který se hojně vyskytuje zejména na svazích Nepálu a také v Turecku v oblasti kolem Černého moře. V těchto oblastech převažuje nad ostatními rostlinami, které by včely mohly opylovat. Ty tak nemají na výběr.

Nepálský šílený med produkují včely skalní, lat. Apis dorsata laboriosa. V publikaci floridské univerzity se jim říká také himalájské obří včely. Úly si staví na skalních útesech. Sběr šíleného medu je značně nebezpečný i kvůli velké agresivitě těchto obřích včel, ostatně nebezpečná je pak i jeho konzumace.^/1,2/

^{Video YouTube: Sběr šíleného medu v Nepálu}

Sladká pochoutka dělá z lidí pijany

Složení medu se vždy liší dle toho, z jakých rostlin pochází. Pokud jde o tzv. šílený med s halucinogenními účinky, včely ho produkují z nektaru specifického druhu rhododendronů (pěnišníků).

Jde o silně jedovatý Rhododendron aureum. U nás se s ním běžně nepotkáváme, tedy ani české včely, hojně však roste v odlehlých sibiřských lokalitách. Právě odsud také pochází české jméno rostliny pěnišník. Publikace Včelí produkty mýtů zbavené vysvětluje, že český název rostliny je odvozen z ruského pianišnik, který vznikl od ruského pian, česky pijan. Míní se tím člověk, který se rád oddává alkoholovému opojení. Po čaji oslazeném medem z pěnišníku člověk vypadá jako pijan.^/2,6/

Nemoc šíleného medu

Šílený med způsobuje otravy grayanotoxinem, které se do něho dostávají z rhododendronu. Stav silných nevolností, zvracení, průjmu, pocení, extrémní fyzické slabosti, psychického vyčerpání či poruch vědomí, spojený s radikálním poklesem krevního tlaku a poruchami srdečního rytmu, se označuje jako nemoc šíleného medu. Nejtěžší případy vedou ke ztrátě vědomí a smrti. To však neodrazuje ty, kteří med konzumují, třeba kvůli pocitům euforie.

Jeho konzumenti připisují medu i léčivé vlastnosti, ostatně jeho působení správným směrem při hypertenzi (zvýšeném krevním tlaku) je jedním ze základních rysů nemoci šíleného medu. Lidé šílený med požívají i jako afrodiziakum. V lidovém léčitelství se využívá také k léčbě zažívacích potíží, diabetu nebo artritidy. Léčivý potenciál grayanotoxinů ze šíleného medu však není dostatečně prozkoumaný. Neexistují doklady, že by med skutečně pomáhal, ale je zdokumentováno mnoho intoxikací včetně těch fatálních.^/4,5/

Ilustrační foto: Včela, zdroj: Pixabay.com

O článku: Halucinogen z Nepálu: Šílený med umí omámit, ale i zabít. Nebezpečný je i jeho sběr, přesto je žádaný

Chcete víc?

Říše zvířat a rostlin

Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.