Věda za medvědími tanečky. Nová studie vysvětluje, že drbání medvědů není jen tak

Příroda nám neustále odhaluje svoji sílu a moudrost. Zvířata k ní mají blíž. My lidé se tak od zvířat máme stále co učit, třeba to, jak se chránit proti klíšťatům. Právě k tomu slouží medvědům drbání o stromy. Pokud si za vzor vezmeme medvědy, jako účinný repelent se ukázal bukový dehet, alespoň dle nové studie publikované v magazínu Journal of Zoology.

Medvědí drbání není jen tak

Specialistka na medvědy, bioložka z Polské akademie věd Agnieszka Sergielová se ve své studii zaměřila na to, proč se medvědi drbou o stromy. Jde o natolik složité chování, že musí mít dle Sergielové jistě více důvodů. Nejde jenom o samotné drbání.

Medvědi drbáním o stromy také rozšiřují pachové stopy nebo si čistí srst. Když se zvíře tře o strom, uvolňuje se míza, vonné pryskyřice odpuzující hmyz. Studie, o které referoval i The New York Times, potvrdila, že medvědům drbání o kůru stromů slouží i k nanášení přírodního repelentu proti klíšťatům.^/1,2/

^{Video YouTube: Mědvědí taneček}

Bioložka Sergielová přitom ve svém zkoumání také ověřila, že z lesních prostředků je z těch nejúčinnějších proti klíšťatům buková kůra, resp. bukový dehet. Jeho vůně medvědy, zejména medvědy hnědé a baribaly, láká více než jiné. Zvířata vědí proč už dávno. A nyní to vědí i vědci.

Klíšťata ho nenávidí

„Klíšťata bukový dehet nenávidí,“ komentovala výsledky studie spoluautorka studie Agnes Blaiseová. Nutno podotknout, že účinky bukového dehtu již dlouho využívají myslivci. Pro ty výsledky nové studie ničím novým nejsou.^/2,3/

V českém lese sice nemáme medvědy, ale síla buku přitahuje i vysokou zvěř. Bukový dehet, kteří myslivci označují jako větřidlo, přivábí zvěř na překvapivě velké vzdálenosti. I české lesní zvěři pomáhá bukový dehet proti kožním parazitům, když se třou o stromy, na které předtím hospodáři látku aplikovali. Mohou tak zvířata nasměrovat k vhodným stromům a minimalizovat škody na polních kulturách.^/3/

Smolárny zmizely, smola zůstala

Již o staletí dříve byla smola ze stromů, především jehličnanů, základem řemesla zvaného smolařství. Sloužila třeba pro výrobu muzikantského kolofonia nebo řeznického kalafunu, uplatňovala se také jako bednařská smola nebo v neposlední řadě kolomaz. V kombinaci se zaječím sádlem sloužila i v lidovém léčitelství, jako hojivá mast. V lékařství pak nabývala podobu terpentýnového oleje.^/4/

Protože smolárny lesům neprospívaly, nahradily smolu na začátku 20. století tovární výrobky. V lese však zvířatům smola slouží dál, jak ukazuje aktuální studie. Entomoložka Hannah Tiffinová z Penn State University přitom pro The New York Times poznamenala, že medvědi nejsou výjimkou.^/2/

Medvědi, opice, delfíni i kočky

Zvířata v přírodě přírodní repelenty proti hmyzu znají, třeba malpy, kapucínské opice se kvůli ochraně před parazity třou o citrusy, delfíni zase o korály. Kočky jako přírodní repelent používají kočičí trávu, šantu kočičí, tzv. catnip. Ten má však působení podstatně širší (více v tomto článku).

Ilustrační foto: Medvěd hnědý, zdroj: Pixabay.com

O článku: Věda za medvědími tanečky. Nová studie vysvětluje, že drbání medvědů není jen tak

Chcete víc?

Říše zvířat a rostlin

Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.