Inteligence: Bezesporu fenomén, avšak rozhodně to není všechno. Šťastný život s inteligencí nesouvisí

Srovnáme-li počítadlo a digitální kalkulačku, je kalkulačka inteligentní. Ještě inteligentnější je počítač. Inteligentní může být měřící technika, stejně jako energetické rozvody, stínící technika nebo celý dům, také náramek nebo třeba reklamní plocha. Světem aktuálně hýbe umělá inteligence (AI) jako schopnost napodobovat lidské uvažování, plánování, učení se nebo kreativitu. Ani samotná lidská inteligence však není klíčem ke štěstí, ve skutečnosti se na štěstí téměř nepodílí.

Největší výhoda, která však nezaručuje výhodný život

Z evolučního hlediska je lidská inteligence naše největší výhoda. Umožňuje nám efektivně řešit problémy a vynalézat takové vymoženosti jako je umělá inteligence. Jako univerzální, obecná schopnost nám usnadňuje zvládat nové situace, avšak nijak nesouvisí s dalšími osobnostními, sociálními nebo fyzickými vlastnostmi, jak ve svém starším článku na serveru Psychologie upozorňuje psycholog Vladimír Mareček a dodává, že míra inteligence tedy v praxi neurčuje například body-mass index, riziko vzniku vážných civilizačních chorob nebo závislostí.

Inteligence nijak nepředpovídá spokojenost, subjektivní pocit štěstí, neurotismus, extroverzi, etické a morální cítění anebo sociální schopnosti. Na to, jaké máme vlastnosti, nebo do jaké míry pociťujeme v životě štěstí, má inteligence minimální vliv, shrnuje psycholog./1/

Dá se inteligence naučit?

Otázkou je, co je vlastně inteligence. Bezesporu jde o fenomén, a to i z toho důvodu, že stále zůstává nerozluštěnou záhadou, stejně jako celé lidské myšlení. Sestává z paměti, ale i schopnosti pochopení a poznávání, koncentrace, rychlosti, pozornosti, faktorů duševního výkonu.

Psycholog Raymond Catell ji rozděluje na fluidní inteligenci, potřebnou k přizpůsobení novým situacím a zvládání běžných úkolů. Ta je dána převážně geneticky. Pak je tu také krystalizovaná inteligence jako schopnost využívat minulou zkušenost a životní příležitost stát se moudrým, kterou má každý z nás. Otázka, zda se dá inteligence naučit, přesto zůstává otevřená./2,3/

V čem vlastně spočívá inteligence?

Inteligence je stále natolik komplexní a složitá, že nepojímá pouze obor umělé inteligence, ale zasahuje také do neurologie, psychologie, psychiatrie, lingvistiky, pedagogiky a dalších. Z hlediska auditorní, vizuální verbální, sémantické integrace senzorických vjemů se jí snaží pochopit stovky laboratoří a zabývá se jí nespočet vědců. Ti si kladou i základní otázku V čem spočívá inteligence?

Závisí inteligence na objemu či váze mozku? Na počtu neuronů či gliálních buněk? Na hustotě axonálních sítí a počtu synapsí? Jak se vyvíjí mentální výkon v průběhu života? Jaké jsou limity poznání duševních funkcí v zobrazovacích metodách počítačové tomografie, magnetické rezonance a jejích odnoží traktografických, difuzních a funkčních? Nakolik výstižné jsou psychometrické testy typu WAIS, Raven, Montreal nebo POBAV, test verbální fluence a další? To všechno jsou otázky, které 14. března v Karolinu přednesl prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc., FEAN, přednosta Neurologické kliniky Ústavu doškolování lékařů v rámci Týdne mozku./3/ Zvídavým nabídl jednu z mnoha příležitostí stát se moudřejším…

Ilustrační foto: Inteligence, zdroj: Pixabay.com

O článku: Inteligence: Bezesporu fenomén, avšak rozhodně to není všechno. Šťastný život s inteligencí nesouvisí

Chcete víc?

Dobré zprávy

V záplavě informací, faktů, polopravd, čistých lží, mýtů a bájí, lapeni v sítích virtuálních drátů, ve vleku emocí jako strach a úzkosti, které s takovou vervou probouzejí média, hledáme cestu ven. Existuje. Začíná tam, kde končí vliv jiných. Nechte plavat to, co nemůžete změnit. Vpusťte do života minimalismus. Změňte svůj pohled na svět. Nebojujte s větrnými mlýny. Zaměřte se na přítomnost, na dobro, dobré zprávy a pohádky…