S údivem pohlížíme na noční nebe a spolu s vědci astronomie zkoumáme vesmír. Kočičí noviny popisují vesmírné cesty, nové objevy, ale i dávno známé pravdy nejen ze Sluneční soustavy, které stále ohromují. Štítek, tag vesmír provází i další jako Sluneční soustava, planety nebo hvězdy.
#vesmír
Vnitřní jádro Země má být pevná koule složená převážně se železa a niklu s průměrem asi 2,5 tisíce kilometrů. Točí se uvnitř vnějšího jádra, které tvoří oceán roztavených kovů s tloušťkou přes 2 tisíce kilometrů. Kovy v nitru planety víří a vytvářejí tak magnetické pole, ovšem jak se magnetické pole vyvíjí v průběhu času, je tak trochu záhadou.
Od roku 2002 nevzniklo za jediný měsíc tolik slunečních skvrn jako v červnu 2023. Nové a nové sluneční skvrny se rodí drastickou rychlostí. Sluneční cyklus nabírá na intenzitě mnohem rychlejším tempem, než předvídala NASA a americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Kosmické počasí vyvolává obavy. Sluneční bouře, které se projevují právě jako temné skvrny na Slunci, totiž mohou zasáhnout i Zemi.
Obří nafukovací modely vesmírných těles v kvalitě a provedení, v jakém nejsou k vidění nikde jinde než v Brně, vyvolávají každým rokem obrovský zájem. Rozprostírají se v parku přiléhajícímu k Brněnské hvězdárně a vytvářejí magickou atmosféru, která láká desítky tisíc lidí. Letos k modelům Země, Měsíce, Marsu a Slunce přibude novinka. Temnalóna v detailech ukáže temnou podobu planety Země.
Již před třemi lety vyvolal nález molekuly fosfinu v oblacích planety Venuše mezi vědci velký rozruch. Přestože se naše sesterská planeta s povrchovou teplotou až 500 stupňů Celsia jeví drsně a nehostinně, v oblacích planety by mohlo být i poznání lépe. Pohled na Venuši v odborných kruzích změnil právě nález molekuly tzv. bažinového plynu tvořeného fosforem a vodíkem, protože na Zemi je fosfin produkován výhradně anaerobními bakteriemi.
Drsný terén Rudé planety znemožnil na více než 60 dní komunikaci mezi vozítkem Perseverance a malým vrtulníkem Ingenuity, utichly tak i zprávy, které přes Perseverance putují z Marsu do pozemského střediska Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Přestože vědci z NASA přerušení spojení očekávali, obnovení na konci června vítali s nadšením.
Černá díra Mléčné dráhy, známá jako Sagittarius A*, má v průměru 60 milionů kilometrů. Hmotnost vesmírného monstra překonává naše Slunce 4 milionkrát. Obří trhlina v časoprostoru má však hluboce spát a zářit jen slabě. Jenže nespí. Podivné rentgenové ozvěny ze středu supermasivní černé díry odhalily, že se monstrum krátce probudilo a začalo intenzivně zářit.
