Vnitřní jádro Země má být pevná koule složená převážně se železa a niklu s průměrem asi 2,5 tisíce kilometrů. Točí se uvnitř vnějšího jádra, které tvoří oceán roztavených kovů s tloušťkou přes 2 tisíce kilometrů. Kovy v nitru planety víří a vytvářejí tak magnetické pole, ovšem jak se magnetické pole vyvíjí v průběhu času, je tak trochu záhadou.

Ilustrační foto: Co planeta Země skrývá ve svém nitru? Zdroj: Pixabay.co
Jak se podívat dovnitř?
Stejně jako do nejtajemnějších hlubin vesmíru, člověk nemůže přímo nahlédnout ani do nejhlubšího nitra Země. Neexistuje způsob, jak se k zemskému jádru dostat. Vědci se proto pouze dohadují, jak peklo v podobě vířící směsi žhavého a tuhnoucího železa, niklu a dalších kovů vypadá. Dle nové studie publikované v časopise Nature pevné jádro Země dokonce ani nemusí být pevné, jak jsme si doposud mysleli, alespoň ne v celém svém objemu./1/
Vědci pod vedením seismologa z Univerzity v Utahu Keitha Kopera využili slabé ozvěny zemětřesných vln, které se odrážejí od zemského jádra směrem k povrchu, aby dospěli k překvapivému závěru. Data z dvaceti seismometrů, nastavených na měření zemětřesných vln o síle 2,7 nebo vyšší, které se mj. využívají i pro testování jaderných zbraní, odhalila, že hlubiny Země jsou rozmanitější, než se dosud odhadovalo.
Video YouTube: Cesta do nitra Země
Hledání jehly v kupce sena
„Zjištění naznačují, že vnitřní jádro, které každý rok roste asi o milimetr, jak kapalné vnější jádro tuhne, mohlo růst v dřívějších dobách historie Země rychleji. A co víc, uvnitř pevného jádra mohou být víry tekutého železa,“ uvedl v tiskovém prohlášení hlavní autor studie Keith Koper./2/
Vědci tak studií upozornili na mozaiku různých textur, která tvoří zemské jádro. Vzhledem k signálu, který měřili, když se vracel od vnitřního jádra, bylo přitom jejich bádání slovy Kopera jako hledání jehly v kupce sena./3/
Záhadný superiontový stav
Američtí vědci svou studií rozvrací zažité představy o tom, co máme pod nohama. Navazují tak na výzkum vědců z ústavu geochemie Čínské akademie věd (IGCAS), kteří již loni publikovali studii, ve které naznačili, že zemské jádro nemá ani pevné, ani kapalné nebo plynné skupenství. Využili přitom také seismické vlny, aby a základě počítačových simulací dospěli k závěru, že látky v jádru Země vytvářejí tzv. superiontový stav, kdy pevné a tekuté kovy provázejí i světelné částice./4/
O ČLÁNKU: Pevné jádro Země zase tak pevné není. Dle nové studie se v nitru naší planety víří tekuté železo
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Pevné jádro Země zase tak pevné není. Dle nové studie se v nitru naší planety víří tekuté železo
Vnitřní jádro Země má být pevná koule složená převážně se železa a niklu s průměrem asi 2,5 tisíce kilometrů. Točí se uvnitř vnějšího jádra, které tvoří oceán roztavených kovů s tloušťkou přes 2 tisíce kilometrů. Kovy v nitru planety víří a vytvářejí tak magnetické pole, ovšem jak se magnetické pole vyvíjí v průběhu času, je tak trochu záhadou.
Internet: /1/ Nature.com, /2/ EurekAlert.org, /3/ LiveScience.com, /4/ Phys.org

VESMÍR
Planeta Země je jenom miniaturním zrnkem v nekonečném prostoru vesmíru, který tvoří nespočet rozlehlých galaxií. Jenom naše galaxie obsahuje ohromnou řadu planet, hvězd a objektů, které nikdy nedokážeme zcela prozkoumat. Můžeme jen z povzdálí sledovat dechberoucí objevy astronomie nebo vesmírné expedice, se kterými můžeme objevovat Slunce, planety naší sluneční soustavy, blízké i vzdálené vesmírné objekty. Anebo také můžeme sledovat, aktuální dění na Zemi…
A je to tu zase. Vědec z Harvardu tvrdí, že důkazy o mimozemšťanech máme na dosah
Podívejte se vzhůru! Padající hvězdy Perseidy letos září více než jindy. Právě tento víkend vrcholí
Rusko dobývá Měsíc. Sonda Luna-25 tady bude hledat vodu. Tento „skok pro lidstvo“ je gigantický
Co se to děje na Marsu? Planeta se dle dat NASA otáčí stále rychleji, vědci tápou proč
Vesmírný teleskop Jamese Weba a jeho ohromující mise: Pohlédnout do vesmíru dále a hlouběji než kdykoliv předtím
NASA ve vesmíru zaznamenala „srdeční rytmus“. Zvukový signál vyslala nečekaně sonda Voyager. Žije, radují se experti
MALÁ DÁVKA RADOSTI PRO KAŽDÉHO
Světová rarita v Zoo Jihlava: Těší tady hned trojnásobný přírůstek výjimečných mláďat ze Šalomounových ostrovů
Tak něžný, až to bere dech: V Ostravě dělá radost malý sameček i jeho novopečená matka
Roztomilost sama: Zoo Plzeň ukázala vzácný přírůstek. „Červený medvídek“ tady přišel na svět po letech čekání
Má pigmenty, které jinde v přírodě neuvidíte. Temný plodožravý pták se po dlouhých 14 letech rozmnožil na Svatém kopečku
Miloučký příběh masožravých papoušků v Zoo Praha: Mláďata adoptovali jejich vlastní rodiče
Patří mezi největší a nejagresivnější hady světa. A konečně se rozmnožili v Zoo Ostrava
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nobelova cena trochu jinak: Nejbizarnější výzkumy letos mj. reprezentují vědci, kteří „oživují“ mrtvé pavouky
Jeden z nejhorších invazivních druhů bolestivě kouše a napadá vše, co mu přijde do cesty. Agresivní mravenec už je v Evropě
„Gejzíry“ diamantů: Pohyb zemských desek nevyvolává jen sopečné erupce. Někdy může dle vědců na povrch chrlit i drahokamy
Vědci odhalují skryté podsvětí. V extrémních teplotách objevili zcela nový ekosystém plný bizarních tvorů
Vědci objevili nový druh démonického žraloka. Má bizarní zjev, trny, ale i „stoličky“ jako člověk
Nejsme tak hloupí, abychom využívali jen 10 procent mozku. Neurovědkyně vyvrací silně zažitý mýtus
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…
Snowshoe: Koťátka se rodí celá bílá, ale časem se zbarví. Vyroste z nich mohutná kočka s bílými „sněžnicemi“
Pozná kočka svého člověka? Samozřejmě, že ano. Hlavní roli však nehraje zrak
Že kočky nesnáší vodu? Najdou se i takové kočky, které vodu milují. Sphynx Cooper je láskou k vodě známý po celém světě
Kočka ví, jak pobavit. Video, ve kterém kočky sledují padající domino, má okamžitý antistresový efekt
Dřív nebo později to přijde. Dejte něco na stůl a čekejte… Kočka to shodí. Má k tomu své důvody. Znáte je?
