Od roku 2002 nevzniklo za jediný měsíc tolik slunečních skvrn jako v červnu 2023. Slunce vytvořilo přes 160 slunečních skvrn, nejvíce za dvě desetiletí. Nové a nové sluneční skvrny se rodí drastickou rychlostí. Sluneční cyklus nabírá na intenzitě mnohem rychlejším tempem, než předvídala NASA a americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Kosmické počasí vyvolává obavy. Sluneční bouře, které se projevují právě jako temné skvrny na Slunci, totiž mohou zasáhnout i Zemi.
Ilustrační foto: Silné sluneční bouře ohrožují i Zemi, zdroj: Pixabay.com
Tento sluneční cyklus je jiný
Nový sluneční cyklus, od počátku měření již 25., začal v prosinci 2019, kdy došlo k solárními minimu. Jeho počátek ohlásili vědci NASA a NOAA, kteří tzv. sluneční skvrny, spojované se silnější sluneční aktivitou, zkoumají spolu s Federální agenturou pro řízení mimořádných událostí a dalšími federálními agenturami. Využívají přitom údaje z World Data Center a Long-term Solar Observations na Královské observatoři v Bruselu./1/
Původní předpovědi počítaly s vrcholem slunečního cyklu v měsíčním počtu zhruba 125 slunečních skvrn. Dle aktuálních dat to vypadá, že se trajektorie dostane až ke 200 slunečním skvrnám měsíčně, uvádí server Space./2/„Současný sluneční cyklus vyvrcholí dříve a dosáhne vrcholu výše, než se očekávalo,“ uvedl pro server Live Science astrofyzik Alex James z University of College London./4/
Video YouTube: Solární bouře z pohledu NASA
Na co se připravit?
Sluneční erupce a výrony koronální hmoty, které charakterizují sluneční bouře a mohou do vesmíru chrlit světlo, ale i sluneční masu s obrovským množstvím energie, neohrožují jen kosmické programy, kosmické lodě a astronauty. Dokladem je nedávná silná sluneční erupce, která narušením vysokofrekvenčních rádiových signálů způsobila rozsáhlé výpadky rádia na americkém kontinentu. Sluneční bouře se projevují i zničenými satelity Starlink nebo explodujícími mořskými minami.
Nepříznivé vesmírné počasí jako intenzivní záblesky slunečního větru mohou proniknout magnetickým polem Země. Jeho částice pak v zemské atmosféře září jako fascinující polární záře. Na druhé straně způsobují problémy satelitům na oběžné dráze, ale mohou také narušit signály GPS nebo vyřadit z provozu elektrické sítě. Tak se stalo během nejintenzivnější sluneční bouře v historii, která se odehrála v roce 1859.
Tzv. Carringtonská událost během 10. slunečního cyklu na několik dnů ochromila telegrafní služby po celém světě. Dnes by taková bouře měla mnohem závažnější následky kvůli rozsahu elektricky napájených zařízení a systémů. Zasáhla by většinu z nich a způsobila katastrofu. Vzhledem ke sluneční aktivitě přitom vůbec není nereálná.
O ČLÁNKU: Sluneční bouře děsí i vědce. Slunce se nebezpečně blíží k maximu a blíž je i supersilný výbuch, jaký Země nezažila víc než 100 let
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Sluneční bouře děsí i vědce. Slunce se nebezpečně blíží k maximu a blíž je i supersilný výbuch, jaký Země nezažila víc než 100 let
Od roku 2002 nevzniklo za jediný měsíc tolik slunečních skvrn jako v červnu 2023. Nové a nové sluneční skvrny se rodí drastickou rychlostí. Sluneční cyklus nabírá na intenzitě mnohem rychlejším tempem, než předvídala NASA a americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Kosmické počasí vyvolává obavy. Sluneční bouře, které se projevují právě jako temné skvrny na Slunci, totiž mohou zasáhnout i Zemi.
Internet: /1/ ČeskáTelevize.cz, /2,3/ Space.com, /4/ LiveScience.com, /5/ SpaceWeather.com
DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA
- Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
- Narodil se císařským řezem, takže je to Císař. Miniprimát ze Zoo Olomouc se zatím drží máminy „sukně“
- Vědecký pokrok pádí vpřed, příroda je stále neprobádaná. Zatím známe méně než 20 % rostlin a živočichů
- Už to začalo. V zoo hlásí první přírůstky. Tyto jsou z Jihlavy, původně z Uruguaye
- Zooinventura: Velké sčítání zvířat v Zoo Olomouc dělá z návštěvníků sčítací komisaře
VESMÍR
Planeta Země je jenom miniaturním zrnkem v nekonečném prostoru vesmíru, který tvoří nespočet rozlehlých galaxií. Jenom naše galaxie obsahuje ohromnou řadu planet, hvězd a objektů, které nikdy nedokážeme zcela prozkoumat. Můžeme jen z povzdálí sledovat dechberoucí objevy astronomie nebo vesmírné expedice, se kterými můžeme objevovat Slunce, planety naší sluneční soustavy, blízké i vzdálené vesmírné objekty. Anebo také můžeme sledovat, co se děje na Zemi…
Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru
Epické snímky Webbova teleskopu zachycují prstence Uranu jasněji než kdy předtím
Halleyova kometa se právě otáčí. Konečně startuje 38 let trvající cestu zpět k Zemi
Vědci se spletli. Nové výpočty upravují velikost Slunce a nutí k přehodnocení poznatků
Nová studie o Merkuru překvapuje: Nejmenší planeta naší soustavy se stále smršťuje
Dnes startuje velká konference The Mars Society. Rudá planeta má být pro všechny
MALÁ DÁVKA RADOSTI PRO KAŽDÉHO
Narodil se císařským řezem, takže je to Císař. Miniprimát ze Zoo Olomouc se zatím drží máminy „sukně“
Už to začalo. V zoo hlásí první přírůstky. Tyto jsou z Jihlavy, původně z Uruguaye
Černobílá radost: Poprvé v historii se v Safari parku těší z těchto „ňuňu“ mláďat
Poznáte vzácné mládě? Má teprve 2 týdny a skvělé vyhlídky. Roztomilejší už být nemůže
Světová rarita v Zoo Jihlava: Těší tady hned trojnásobný přírůstek výjimečných mláďat ze Šalomounových ostrovů
Tak něžný, až to bere dech: V Ostravě dělá radost malý sameček i jeho novopečená matka
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru
Největší zabiják a současně nejmenší africká kočka: Zoo v Utahu představuje mourovatou šelmičku
Kočky umí aportovat, a to bez výcviku. Dle nové studie to některé dělají spontánně
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze KOČICÍ NOVINY a vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…
Největší zabiják a současně nejmenší africká kočka: Zoo v Utahu představuje mourovatou šelmičku
Kočky umí aportovat, a to bez výcviku. Dle nové studie to některé dělají spontánně
275+1 výraz kočičí tváře: Vědci to spočítali a popsali v detailní studii
Jak se kočka stala domácí? Proměna šelmy v mazlíčka zdaleka není tak romantická, jak by mohla být
Zima umí potrápit i kočky. Mají sice kožíšek, ovšem nebezpečí podchlazení jim hrozí také
Zajímavý článek. Pokud je za současnou vlnou veder hlavně vysoká aktivita slunce, mohlo by to vysvětlovat, proč jsou tak velké rozdíly mezi denní a noční teplotou. V případě vlivu pouze “globálního oteplování” bych čekal vyšší teploty i v noci.