Od roku 2002 nevzniklo za jediný měsíc tolik slunečních skvrn jako v červnu 2023. Slunce vytvořilo přes 160 slunečních skvrn, nejvíce za dvě desetiletí. Nové a nové sluneční skvrny se rodí drastickou rychlostí. Sluneční cyklus nabírá na intenzitě mnohem rychlejším tempem, než předvídala NASA a americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Kosmické počasí vyvolává obavy. Sluneční bouře, které se projevují právě jako temné skvrny na Slunci, totiž mohou zasáhnout i Zemi.

Ilustrační foto: Silné sluneční bouře ohrožují i Zemi, zdroj: Pixabay.com
Tento sluneční cyklus je jiný
Nový sluneční cyklus, od počátku měření již 25., začal v prosinci 2019, kdy došlo k solárními minimu. Jeho počátek ohlásili vědci NASA a NOAA, kteří tzv. sluneční skvrny, spojované se silnější sluneční aktivitou, zkoumají spolu s Federální agenturou pro řízení mimořádných událostí a dalšími federálními agenturami. Využívají přitom údaje z World Data Center a Long-term Solar Observations na Královské observatoři v Bruselu./1/
Původní předpovědi počítaly s vrcholem slunečního cyklu v měsíčním počtu zhruba 125 slunečních skvrn. Dle aktuálních dat to vypadá, že se trajektorie dostane až ke 200 slunečním skvrnám měsíčně, uvádí server Space./2/„Současný sluneční cyklus vyvrcholí dříve a dosáhne vrcholu výše, než se očekávalo,“ uvedl pro server Live Science astrofyzik Alex James z University of College London./4/
Video YouTube: Solární bouře z pohledu NASA
Na co se připravit?
Sluneční erupce a výrony koronální hmoty, které charakterizují sluneční bouře a mohou do vesmíru chrlit světlo, ale i sluneční masu s obrovským množstvím energie, neohrožují jen kosmické programy, kosmické lodě a astronauty. Dokladem je nedávná silná sluneční erupce, která narušením vysokofrekvenčních rádiových signálů způsobila rozsáhlé výpadky rádia na americkém kontinentu. Sluneční bouře se projevují i zničenými satelity Starlink nebo explodujícími mořskými minami.
Nepříznivé vesmírné počasí jako intenzivní záblesky slunečního větru mohou proniknout magnetickým polem Země. Jeho částice pak v zemské atmosféře září jako fascinující polární záře. Na druhé straně způsobují problémy satelitům na oběžné dráze, ale mohou také narušit signály GPS nebo vyřadit z provozu elektrické sítě. Tak se stalo během nejintenzivnější sluneční bouře v historii, která se odehrála v roce 1859.
Tzv. Carringtonská událost během 10. slunečního cyklu na několik dnů ochromila telegrafní služby po celém světě. Dnes by taková bouře měla mnohem závažnější následky kvůli rozsahu elektricky napájených zařízení a systémů. Zasáhla by většinu z nich a způsobila katastrofu. Vzhledem ke sluneční aktivitě přitom vůbec není nereálná.
O ČLÁNKU: Sluneční bouře děsí i vědce. Slunce se nebezpečně blíží k maximu a blíž je i supersilný výbuch, jaký Země nezažila víc než 100 let
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Sluneční bouře děsí i vědce. Slunce se nebezpečně blíží k maximu a blíž je i supersilný výbuch, jaký Země nezažila víc než 100 let
Od roku 2002 nevzniklo za jediný měsíc tolik slunečních skvrn jako v červnu 2023. Nové a nové sluneční skvrny se rodí drastickou rychlostí. Sluneční cyklus nabírá na intenzitě mnohem rychlejším tempem, než předvídala NASA a americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Kosmické počasí vyvolává obavy. Sluneční bouře, které se projevují právě jako temné skvrny na Slunci, totiž mohou zasáhnout i Zemi.
Internet: /1/ ČeskáTelevize.cz, /2,3/ Space.com, /4/ LiveScience.com, /5/ SpaceWeather.com

VESMÍR
Planeta Země je jenom miniaturním zrnkem v nekonečném prostoru vesmíru, který tvoří nespočet rozlehlých galaxií. Jenom naše galaxie obsahuje ohromnou řadu planet, hvězd a objektů, které nikdy nedokážeme zcela prozkoumat. Můžeme jen z povzdálí sledovat dechberoucí objevy astronomie nebo vesmírné expedice, se kterými můžeme objevovat Slunce, planety naší sluneční soustavy, blízké i vzdálené vesmírné objekty. Anebo také můžeme sledovat, co se děje na Zemi…
A je to tu zase. Vědec z Harvardu tvrdí, že důkazy o mimozemšťanech máme na dosah
Podívejte se vzhůru! Padající hvězdy Perseidy letos září více než jindy. Právě tento víkend vrcholí
Rusko dobývá Měsíc. Sonda Luna-25 tady bude hledat vodu. Tento „skok pro lidstvo“ je gigantický
Co se to děje na Marsu? Planeta se dle dat NASA otáčí stále rychleji, vědci tápou proč
Vesmírný teleskop Jamese Weba a jeho ohromující mise: Pohlédnout do vesmíru dále a hlouběji než kdykoliv předtím
NASA ve vesmíru zaznamenala „srdeční rytmus“. Zvukový signál vyslala nečekaně sonda Voyager. Žije, radují se experti
MALÁ DÁVKA RADOSTI PRO KAŽDÉHO
Světová rarita v Zoo Jihlava: Těší tady hned trojnásobný přírůstek výjimečných mláďat ze Šalomounových ostrovů
Tak něžný, až to bere dech: V Ostravě dělá radost malý sameček i jeho novopečená matka
Roztomilost sama: Zoo Plzeň ukázala vzácný přírůstek. „Červený medvídek“ tady přišel na svět po letech čekání
Má pigmenty, které jinde v přírodě neuvidíte. Temný plodožravý pták se po dlouhých 14 letech rozmnožil na Svatém kopečku
Miloučký příběh masožravých papoušků v Zoo Praha: Mláďata adoptovali jejich vlastní rodiče
Patří mezi největší a nejagresivnější hady světa. A konečně se rozmnožili v Zoo Ostrava
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nobelova cena trochu jinak: Nejbizarnější výzkumy letos mj. reprezentují vědci, kteří „oživují“ mrtvé pavouky
Jeden z nejhorších invazivních druhů bolestivě kouše a napadá vše, co mu přijde do cesty. Agresivní mravenec už je v Evropě
„Gejzíry“ diamantů: Pohyb zemských desek nevyvolává jen sopečné erupce. Někdy může dle vědců na povrch chrlit i drahokamy
Vědci odhalují skryté podsvětí. V extrémních teplotách objevili zcela nový ekosystém plný bizarních tvorů
Vědci objevili nový druh démonického žraloka. Má bizarní zjev, trny, ale i „stoličky“ jako člověk
Nejsme tak hloupí, abychom využívali jen 10 procent mozku. Neurovědkyně vyvrací silně zažitý mýtus
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze KOČICÍ NOVINY a vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…
Snowshoe: Koťátka se rodí celá bílá, ale časem se zbarví. Vyroste z nich mohutná kočka s bílými „sněžnicemi“
Pozná kočka svého člověka? Samozřejmě, že ano. Hlavní roli však nehraje zrak
Že kočky nesnáší vodu? Najdou se i takové kočky, které vodu milují. Sphynx Cooper je láskou k vodě známý po celém světě
Kočka ví, jak pobavit. Video, ve kterém kočky sledují padající domino, má okamžitý antistresový efekt
Dřív nebo později to přijde. Dejte něco na stůl a čekejte… Kočka to shodí. Má k tomu své důvody. Znáte je?

Zajímavý článek. Pokud je za současnou vlnou veder hlavně vysoká aktivita slunce, mohlo by to vysvětlovat, proč jsou tak velké rozdíly mezi denní a noční teplotou. V případě vlivu pouze “globálního oteplování” bych čekal vyšší teploty i v noci.