Aktuální projekt vědců Mendelovy univerzity v Brně, do kterého se zapojili i vědci Univerzity sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě a Slovenské polnohospodářské univerzity v Nitře, dokáže přesně detekovat nákazu rostlin. Zaměřuje se na škodlivé organismy, které způsobují největší ztráty při pěstování zeleniny. Jsou to například háďátka, fytoplazmba stolburu rajčat nebo bílá hniloba česneku.
Co trápí zelináře?
Cílem projektu je reagovat na aktuální potřeby českého a slovenského zelinářství a pomoci tak při pěstování zeleniny. Experti na Agronomické fakultě mají k detekci škůdců molekulární genetiku. Podobně jako se provádí testování koronaviru v lékařství, testují se metodami PCR v reálném čase i rostliny.
„Pěstitel nebo i zahrádkář za námi může přijít se vzorkem, když si není jistý, a my mu jsme schopní potvrdit, jestli je to daná choroba nebo něco jiného. Například u fytoplazmy jsou projevy v určitých fázích velmi podobné různým fyziologickým poruchám spojeným třeba s nevhodnou výživou. U nás v laboratoři pěstitel získá potvrzení, že opravdu jde, nebo naopak nejde o danou chorobu,“ uvedl k nové službě vědců Tomáš Vyhnánek z Ústavu biologie rostlin.
Méně chemie, více přírody
Díky detekci škůdců podle odborníků mohou pěstitelé minimalizovat produkční a finanční ztráty. Současně se snižuje dopad na životní prostředí tím, že je umožněno cílené použití chemických přípravků na ochranu rostlin.
Vědci z Mendelovy univerzity tak navazují na své další aktivity, například projekt zahájení loni, ve kterém hledají recept, jak ekologicky šetrně chránit brambory proti houbovým a bakteriálním patogenům. Chtějí přitom využít přírodní pesticidy, různé rostlinné silice a výluhy, nebo pěstitelská opatření. Cílem je integrovaná ochrana rostlin, která pomůže zajistit dostatek potravin pro rostoucí populaci při omezených plochách půdy bez dalších nežádoucích ekologických a toxikologických vlivů.
Biopesticidy, tedy rostlinné silice a výluhy, dnes slouží primárně při pěstování zeleniny a dalších produktů v bio kvalitě, z ekologického zemědělství, produkce ovoce a révy, okrasného zahradnictví a údržby veřejné zeleně by se měly s pomocí vědců dostat i do zemědělství konvenčního.
Vědci z Brna pomáhají při pěstování zeleniny. A nejen to
Dobré zprávy
DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA
- Přepočet kočičího věku na ten lidský: Víte, jak stará je ve skutečnosti vaše kočka?
- Jak se kočka stala domácí? Proměna šelmy v mazlíčka zdaleka není tak romantická, jak by mohla být
- Každý přemýšlí, většinou až moc. Psychiatr nabízí jednoduchý trik, jak se zatěžujících myšlenek zbavit
- Radost do života můžete vnést snadno a rychle hned teď. Stačí si položit jednu jedinou otázku
- Jak kočka vidí člověka? Je pro ni jen větší kočka? Zcela jasno nemají ani odborníci
