Nejenom v Česku, mokřady celosvětově patří mezi nejvýznamnější a současně nejohroženější ekosystémy. Území bažin, slatin, rašelinišť, území pokrytá vodou, přirozená i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí – to všechno jsou dle oficiální definice mokřady. To všechno bohužel z krajiny mizí. S vodou mizí i četné druhy přímo závislé na mokřadech. Mokřady navíc přirozeně zanikají zazemněním, i proto se každý smysluplný projekt obnovy mokřadu cení. Naštěstí se objevují i snahy o vytváření nových mokřadů.
Ilustrační foto: Mokřady, zdroj: Pixabay.com
Místo pro přírodu
Zejména mokřady, ale i další přírodní stanoviště jako Místa pro přírodu vytváří a obnovuje Český svaz ochránců přírody. Již dvacet let organizuje veřejnou sbírku Místo pro přírodu, první a dodnes největší sbírku na záchranu cenných přírodních lokalit prostřednictvím jejich výkupů u nás. Místa pro život představují tzv. soukromé rezervace, tedy území chráněné před zničením, před nějakým nevhodným využíváním, a to z vůle vlastníka, díky prostředkům dárců.
V současnosti Český svaz ochránců přírody (ČSOP) ve spolupráci s několika desítkami místních pozemkových spolků pečuje o téměř 189 hektarů pozemků, z toho 165 hektarů ve výhradním vlastnictví, na celkem 53 lokalitách po celé republice.
Místa pro život ČSOP mokřady a tůně pro vážky a obojživelníky, ale i louky plné vzácných rostlin a hmyzu, přírodě blízké (pra)lesy, staré sady, hostící různé druhy ptáků a brouků… Tyto plochy otevírá přírodě i veřejnosti, mj. jako Sedmihorské mokřady na Semilsku, Bradáčovské mokřady se zbytky rašelinných luk Podblanicka na Táborsku, mokřad Kamenný Dvůr na Sokolovsku s výskytem vzácné pěchavy slatinné, Lutyňskou pískovnu na Karvinsku nebo Střelenskou louku, jednu z posledních zachovaných mokřadních luk v Podkrušnohoří (Teplicko).
Mokřady vznikají i z iniciativy obcí, například jako Pavlovské mokřady, přírodní rezervace na Drahanské vrchovině.
Video YouTube: Pavlovské mokřady
Mokřady, spolek obojživelníků
Podmáčené a vlhké lokality jsou také středem zájmu spolku Mokřady, stejně jako další místa, která by se po vhodném zásahu mohla mokřady stát. Jde o spolek lidí se zájmem o přírodu jako celek, zejména mokřady. Proto se jim dá říkat také obojživelníci, ostatně na problematiku ochrany obojživelníků se ve své činnosti zaměřují. Podporují zejména nejohroženější druhy, jako je např. ropucha krátkonohá, kuňka ohnivá, kuňka žlutobřichá nebo čolek velký.
Spolek mokřady se zabývá zejména realizací vhodných opatření ke zlepšení zadržování vody v krajině, ke zlepšení vodního režimu lokalit. Po dohodě s majiteli pozemků se snaží zajistit vhodnou dlouhodobou péči a realizovat opatření, která zachovají nebo zvýší přírodovědnou hodnotu lokality a zachovají či zlepší vodní režim.
Do péče o mokřady zapojují širokou veřejnost. Věnují se osvětové činnosti, což dokazuje i web spolku s řadou zajímavých a praktických informací. Nechybí návody, např. jak vytvořit mokřad, resp. vodní tůňku, jak mokřad obnovit a jak o něho pečovat.
Mapa mokřadů
V roce 1999 vznikla kniha Mokřady České republiky s přehledem o současných mokřadech. Aktuální databáze mokřadů je dostupná na webu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která obsahuje celkem 2073 mokřadů (květen 2023). Nechybí mapa ani detailní vyhledávání.
Mezinárodního významu dle Ramsarské úmluvy dosahuje čtrnáctka českých mokřadů o celkové rozloze 635 kilometrů čtverečních, které tvoří asi 0,8 procent plochy ČR. Na světovém seznamu přírodních klenotů jsou tyto české mokřady: Šumavská rašeliniště, Třeboňské rybníky, Novozámecký a Břehyňský rybník, Lednické rybníky, Litovelské Pomoraví, Poodří, Krkonošská rašeliniště, Třeboňská rašeliniště, Mokřady dolního Podyjí, Mokřady Liběchovky a Pšovky, Podzemní Punkva, Krušnohorská rašeliniště, Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa, Horní Jizera.
O ČLÁNKU: Vytváříme mokřady: Činnost člověka v krajině znemožňuje vznik a obnovu tůní, až na výjimky
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Vytváříme mokřady: Činnost člověka v krajině znemožňuje vznik a obnovu tůní, až na výjimky
Nejenom v Česku, mokřady celosvětově patří mezi nejvýznamnější a současně nejohroženější ekosystémy. Území bažin, slatin, rašelinišť, území pokrytá vodou, přirozená i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí – to všechno jsou dle oficiální definice mokřady. To všechno bohužel z krajiny mizí.
Internet:
/1/ Místo pro přírodu ČSOP, oficiální webové stránky projektu: Místopropřírodu.cz
/2/ Spolek Mokřady z.s., oficiální webové stránky: Mokrady.wbs.cz
/3/ Mapa mokřadů, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Mokrady.ochranaprirody.cz
/4/ Ministerstvo životního prostředí ČR: MZP.cz
Není modrá jako modrá…
Nemusí to být Britka, může být také z Francie, USA nebo Ruska.
Říše zvířat a rostlin
Chcete víc?
DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA
- Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
- Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
- Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
- Příběh neposedné kočky se zaječí srstí, která údajně pamatuje dobu faraónů. A stojí jako (menší) poklady z pyramid
- Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
