Zdrojem života na naší planetě je Slunce, ovšem prozatím. Bude to trvat miliardy let, jednoho dne se však náš vesmírný spojenec rozroste do hrozivých rozměrů rudého obra a pohltí celou vnitřní sluneční soustavu. Stane se naší zkázou. Posléze se ochladí a znovu zmenší do podoby bílého trpaslíka, ale to už Země bude dávno pryč. Takový scénář nás nemine, ovšem jistého není nic. Dokládá to planeta Halla, která obrovskou expanzi své hvězdy ustála. Mohla by to být nejšťastnější planeta ve vesmíru. Neměla by existovat, ale existuje.
Planeta podivnější, než se zdá
Plynový obr Halla měl být odsouzen k zániku pohlcením vlastním sluncem, červenou obří hvězdou Baekdu. Klasický scénář, kdy se slunce rozroste a zničí vše kolem, aby následně haslo a zmenšilo se do původních rozměrů, má Baekdu za sebou.
Jako stárnoucí slunce již překonalo fázi spalování atomů vodíku, nyní Baekdu ve svém jádru spaluje helium. Když se atomy vodíku spojily hluboko uvnitř hvězdy do helia, vznikla masivní energie a tlak, vedoucí k expanzi hvězdy. Hořící vodík se dostal do vnějších vrstev a odtud spolu s nově vzniklou energií až daleko za oběžnou dráhu Hally. Všechno kolem včetně planety Halla mělo být roztrháno na kusy, ale nestalo se.
Nemožné je skutečností
Halla se nachází nezvykle blízko žáru svého slunce Baekdu, které nyní ve svém jádru spaluje helium. Jestliže má však Baekdu za sebou fázi rudého obra, jak je možné, že Halla existuje? Odpovědi na to, jak může planeta přežít vlastní „smrt“, přináší nová studie publikovaná v časopise Nature./1/ Referuje o ní i New York Times, který o Halle píše jako o „zakázané planetě“./2/
Obří exoplaneta Halla, známá také jako 8 Ursae Minoris b, v současnosti obíhá kolem svého stárnoucího slunce každých 93 dnů, a to ve vzdálenosti odpovídající jen polovině vzdálenosti mezi Zemí a naším Sluncem.
Halla má asi 1,7krát větší hmotnost než Jupiter, je hmotnější než kterákoli planeta ve sluneční soustavě, ale to stále není dost na to, aby přežila pohlcení jen díky své velikosti. Vědci již dříve zjistili, že obíhající hvězdy, tzv. hnědí trpaslíci, mohou přežít fázi rudého obra svého slunce, ale vždy to byly objekty s hmotností větší než plynné obří planety, ale zase ne tak velké, aby iniciovaly vlastní jadernou fúzi a staly se hvězdou. To však není případ Hally.
Video YouTube: Planeta Halla, která by neměla existovat, ale existuje
Vesmírné štěstí a nezvratný osud?
„Toto je první systém, o kterém víme, že planeta přežívá v tak těsné blízkosti hvězdy, která ve svém jádru spaluje helium. Fáze hoření jádra a helia hvězdy dosáhnou až poté, co nabobtnají a pohltí blízké planety,“ uvedl hlavní autor zmiňované studie a astronom z Havajské univerzity Marc Hon pro Space.com./3/
Počítačové simulace vytvořily model, ve kterém se rudý obr jako Baekdu spojí s bílým trpaslíkem, tedy pozůstatky hvězdy, která spálila všechen vodík, ale nebyla dost velká na vznik supernovy. Spojení by nastartovalo proces spalování helia v jádru větší hvězdy bez toho, aby se rudý obr rozepínal ven a pohltil své okolí. To by Hallu dle vědců ušetřilo jisté zkázy.
I další teorie záchrany jedné podivné planety zahrnují dramatické kolize hvězd. Astronomové naznačují, že Baekdu kdysi mohl být součástí binárního páru hvězd, jako dvojčata na Tatooine ve Star Wars anebo Alpha Centauri A a B ve skutečném vesmíru, vzdálené jen čtyři světelné roky od nás. Kdyby se dvě hvězdy spirálovitě přibližovaly k sobě, nakonec by se spojily a vytvořily takové Slunce, jako je dnes Baekdu.
Další možností je, že Halla je ve skutečnosti produktem hvězdného kataklyzmatu, neexistovala před ním, ale vznikla po něm. Ani toto vysvětlení však neznamená, že by Halla přežila pohlcení červeným obrem. Zatím tedy zůstává téměř jisté, že se fáze, kdy se slunce promění na rudého obra, přežít nedá. Osud, ke kterému by měla planeta Země dospět asi za 5 miliard let, je tak s stále s nejvyšší pravděpodobností nezvratný.
O ČLÁNKU: Neměla by existovat, ale existuje. Přežila zkázu svého slunce jako nejšťastnější planeta ve vesmíru? Anebo to bylo jinak?
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Neměla by existovat, ale existuje. Přežila zkázu svého slunce jako nejšťastnější planeta ve vesmíru? Anebo to bylo jinak?
Zdrojem života na naší planetě je Slunce, ovšem prozatím. Bude to trvat miliardy let, jednoho dne se však náš vesmírný spojenec rozroste do hrozivých rozměrů rudého obra a pohltí celou vnitřní sluneční soustavu. Stane se naší zkázou. Posléze se ochladí a znovu zmenší do podoby bílého trpaslíka, ale to už Země bude dávno pryč. Takový scénář nás nemine, ovšem jistého není nic. Dokládá to planeta Halla, která obrovskou expanzi své hvězdy ustála. Mohla by to být nejšťastnější planeta ve vesmíru.
Internet: /1/ Nature.com, /2/ NYTimes.com, /3/ Space.com, /4/ Earth.com
Vesmír
Planeta Země je jenom miniaturním zrnkem v nekonečném prostoru vesmíru, který tvoří nespočet rozlehlých galaxií. Jenom naše galaxie obsahuje ohromnou řadu planet, hvězd a objektů, které nikdy nedokážeme zcela prozkoumat. Můžeme jen z povzdálí sledovat dechberoucí objevy astronomie nebo vesmírné expedice. Anebo také můžeme sledovat, co se děje na Zemi…
Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru
Epické snímky Webbova teleskopu zachycují prstence Uranu jasněji než kdy předtím
Halleyova kometa se právě otáčí. Konečně startuje 38 let trvající cestu zpět k Zemi
Vědci se spletli. Nové výpočty upravují velikost Slunce a nutí k přehodnocení poznatků
Nová studie o Merkuru překvapuje: Nejmenší planeta naší soustavy se stále smršťuje
Dnes startuje velká konference The Mars Society. Rudá planeta má být pro všechny
Chcete víc?