Šimpanz je v živočišné říši nejbližším příbuzným člověka. Má s námi společné 98 procent DNA. A přece to není člověk. Není ani domestikovaným zvířetem jako pes, přestože má člověk tendenci ho polidšťovat. Přes svoji inteligenci a schopnost učit se, které člověk považuje za zábavné, šimpanzovi nejlépe svědčí přirozené prostředí.
Kde se vzala zlá pověst?
Mnoho šimpanzů v evropských zoologických zahradách pochází z laboratoří nebo i z domácích podmínek, odkud si nesou těžká traumata. Primáti se pak k lidem skutečně chovají agresivně, ale na začátku byl člověk, který jejich agresivitu nastartoval.
„Na primátech je úžasné, že správné chování se dokáží naučit, pakliže ho vidí,“ vysvětluje pro Český rozhlas Radiožurnál zooložka Jana Pluháčková, vedoucí zoologického oddělení ostravské ZOO, která má na starosti chov šimpanzů v celé Evropě. „Tím, že takového divňouse úspěšně začleníme do skupiny, a to není jednoduché, někdy to trvá měsíce i několik let, než ho skupina přijme, potom vidíme, že zvířata si tam najdou své místo a začínají se projevovat jako správní šimpanzi a ztrácí ty lidské návyky, které v minulosti nabrali,“ vysvětluje v rozhovoru s Lucií Výbornou./1,2/
Video Youtube: Rozhovor se zooložkou (Český rozhlas Radiožurnál)
Stále je to zvíře
Šimpanzovi je vlastní hlasitý projev, což je stále pro mnoho lidí problém. Problémem je však primárně lidské nepochopení. „Zvířata jsou to opravu velmi hlučná. U šimpanzů je každodenní záležitostí, že když jim dáte něco výjimečného, pustíte je do prostoru, kde je rozházeno a připraveno speciální krmení, tak najednou jsou všichni nadšení. Naježí se, běhají, vřískají, rituálně se koušou do krku,“ popisuje zooložka.
„Pro šimpanze je to úplně normální a v pořádku, a přesto se stává, že nám návštěvníci volají, že šimpanzi mají u krmení problém, že bychom s tím něco měli udělat. Dokonce jsme čelili nařčení z domácího násilí. Protože ti lidi to nechápou,“ dodává s tím, že si to člověk musí v hlavě přepnout, že jsou to zvířata, která prostě fungují jinak. A to je potřeba respektovat.
„Doufáme, že tím, že budeme lidi učit nejen o šimpanzích, ale i o jiných druzích, respektovat, co potřebují, jací jsou a jak se chovají, že třeba trochu respektu přejde i na mezilidské vztahy.“/1,2/
O ČLÁNKU: „Jsou úžasní, jen nepochopení,“ říká zooložka, která se snaží vyvrátit mýtus, že šimpanzi jsou zlí
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
„Jsou úžasní, jen nepochopení,“ říká zooložka, která se snaží vyvrátit mýtus, že šimpanzi jsou zlí
Šimpanz je v živočišné říši nejbližším příbuzným člověka. Má s námi společné 98 procent DNA. A přece to není člověk. Není ani domestikovaným zvířetem jako pes, přestože má člověk tendenci ho polidšťovat. Přes svoji inteligenci a schopnost učit se, které člověk považuje za zábavné, šimpanzovi nejlépe svědčí přirozené prostředí.
Internet: /1/ iRozhlas.cz, /2/ YouTube Český rozhlas Radiožurnál, /3/ iDnes.cz
ŘÍŠE ZVÍŘAT A ROSTLIN
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Pozitivní působení skýtají i obyčejné pokojové rostliny, květiny, stromy… zvířata na člověka fungují jako terapie, i jako pouhé obrázky přinášejí dávku radosti a potěšení. Potěšte se!
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Přepočet kočičího věku na ten lidský: Víte, jak stará je ve skutečnosti vaše kočka?
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Příběh neposedné kočky se zaječí srstí, která údajně pamatuje dobu faraónů. A stojí jako (menší) poklady z pyramid
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
POZNÁTE JE? POZNÁTE MLÁDĚ NA OBRÁZKU?
Dejte zvířatům šanci
Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.
Mládě surikaty se musí narodit správné matce, jinak má minimální šanci přežít. Gang je gang
Mládě lemura má jeden klíčový úkol: Nepustit se. Až ho matka setřese ze zad, má další: Hrát si
Mládě klokana má jen pár centimetrů. Rodí se po 38 dnech a okamžitě se musí vydat na cestu
NEJNOVĚJŠÍ DOBRÉ ZPRÁVY
Rozhodně nevíme všechno, věda (a příroda) ví… A my něco z té moudrosti zprostředkováváme. Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.