Říká se jí také březňačka. Kachna divoká totiž hnízdí již v březnu

I v době, kdy panuje hluboká zima, se dá pozorovat nádherně zbarvený svatební šat naší nejhojnější kachny, kachny divoké. Kačeři se na hlavě zdobí do kovově zeleného peří, které elegantně doplňuje bílý límeček na krku. S hnědofialovou hrudí kontrastuje světlé bříško. Šedohnědá záda na konci efektně zdobí nápadně černý ocas s bílým lemováním a nakroucenými pery, tzv. kačírky. I na ně lákají kačeři kachny k páření již od ledna. K tomu předvádějí i složité svatební tanečky.

Tok a káčata: Jaro, jak má být

Se snášením vajec kachna divoká (Anas platyrhynchos) začíná již v březnu, proto se jí také říká březňačka. Někteří samečci v tu dobu ještě stále předvádí své svatební peří a nápadný tok. Ten přitom trénují již na podzim, ale samice snáší vajíčka jen jednou ročně, a to zjara.

Kachní snůška většinou sestává z 8 až 11 zelených až modrozelených vajec, na kterých samička sedí v hnízdě 28 dnů. Bývá skryté v trávě, zpravidla poblíž vody. Kvůli nápadnému zbarvení vajec zůstává samice na vejcích po většinu času a až do poslední chvíle, aby je maskovala. Samec se přitom k hnízdu vůbec nepřibližuje, aby na ně svým pestrým zbarvením neupozornil.

^{Video YouTube: Kachny v rybniční krajině, ČZU}

Chodí, plavou, ale ještě nelétají

Ihned po vylíhnutí káčata umí plavat, ale křídla jim narůstají až asi za dva měsíce. Jsou nekrmivá, samice je jenom doprovází a chrání. Káčata si sama hledají potravu na hladině i pod vodou, avšak na rozdíl od potápivých kachen se nepotápějí.

Kachna divoká nanejvýš panáčkuje s hlavou pod hladinou se zadkem kolmo vzhůru. Živí se převážně rostlinnou potravou, vodními rostlinami, semeny, ovocem, v menší míře i potravou živočišnou. Žere převážně bezobratlé živočichy, larvy hmyzu, ale i malé rybky.

První životní zkouška čerstvě vylíhnutých káčat

Malá kachňata se okamžitě po vylíhnutí musí přesunout z hnízda, které je pro ně nanejvýš rizikové. Před predátory v doprovodu matky míří na vodu. Sotva přijdou na svět, vydávají se vstříc všemu jeho nebezpečí. Matka tak poprvé testuje zdraví a životaschopnost mláďat.

Čerstvě vylíhnutá káčata musejí pochodovat stovky metrů, ne-li i víc. Musejí se držet ve stopách matky a v případě nebezpečí trpělivě čekat přikrčená k zemi. Nesmí se nechat vyplašit ani nalákat na jiný cíl než je voda. Netrpělivost, nepozornost nebo jakákoliv vada smyslů nedovolí slabšímu káčeti s matkou k vodě dorazit. Šanci na život dostávají pouze ta nejschopnější, tak to příroda zařídila.

O ČLÁNKU: Říká se jí také březňačka. Kachna divoká totiž hnízdí již v březnu

Pozorování ptáků

Je to dobrodružství, které nám dovoluje opustit přízemní starosti a vydat se do blažených výšin modré oblohy či průzračné hloubky čarovné vody. Pozorování přírody je způsobem, jak se povznést, zvláště pozorování ptáků. Kočky by o tom mohly povídat!

Pozorování ptáků i nám lidem dovoluje roztáhnout křídla a pocítit to, co pociťují ptáci – volnost, svobodu a čirou radost z bytí. Stačí se jenom dívat, povznášející pocity přijdou sami, jen tak, bez jakékoliv námahy, bez podmínek. Každý malý ptáček nabízí lehkost, která člověku tolik chybí. Každý zpěvný pták nabízí potěšení pro duši, protože harmonie vesmíru zní jako hudba.

Dejte šanci přírodě

Dokážeme-li vidět krásu, je každému z nás na dosah, ve variacích, které berou dech. Dejte přírodě šanci, vydejte se vstříc novým (ne)obyčejným zážitkům, třeba zážitkům z pozorování ptáků. Nezapomeňte na lehkost kroků a respekt k životu. Na cestě do říše zvířat a rostlin nemůžete zabloudit, nikdy nebudete zklamáni.

Chcete víc?