Moravský kras u Blanska ukrývá řadu tajemství. Mezi nimi i dosud neznámé jeskyně, ale i v těch veřejně přístupných je stále co objevovat. Díky práci speleologů, geologů nebo archeologů některá z krasových tajemství tu a tam odhalíme. Například několikaletý výzkum Kateřinské jeskyně v Moravském krase a pozoruhodné odhalení nejstarší jeskynní kresby na území Česka. Navazující archeologický výzkum, vůbec první ve vnitřních prostorách jeskyně, přinesl navíc nečekané překvapení – důkazy o zdejších penězokazcích.
Tajemství Bezejmenné chodby
Pracovníci Správy jeskyní České republiky, Univerzity Palackého v Olomouci pod vedením Martina Golce a Univerzity Karlovy v Praze zkoumali sedimenty v Ledové a Bezejmenné chodbě poblíž neolitických kreseb. Vědci očekávali nálezy související s pravěkými obrázky, místo fragmentů z období neolitu se však dočkali mincí a části kovového materiálu, který poukazuje na dílnu penězokazců.
Množství polotovarů mincí, tzv. střížky, které nemají ražbu, nebo odpad plechů při výrobě jsou dokladem přítomností penězokazců v Bezejmenné chodbě Kateřinské jeskyně. Ti zde podle archeologů měli působit na konci čtrnáctého nebo během patnáctého století. Podobná jeskynní dílna přitom v celém Česku byla doposud nalezena jen v Koněpruských jeskyních v Českém krasu. I padělatelé středověkých mincí v Moravském Krasu riskovali cenu nejvyšší. Dle Petra Zajíčka ze Správy jeskyní České republiky jim hrozilo brutální mučení a trest smrti.
Penězokazectví bylo ve středověku považováno za stejně závažné jako hrdelní zločiny. Na dobu středověku odkazují i keramické střepy, které byly vedle mincí a stop penězokazců v Bezejmenné jeskyni nalezeny spolu s keramickými nálezy ze starší doby bronzové. Ledová chodba pak ukrývala kosti pleistocenních obratlovců, převážně medvěda jeskynního.
Čarodějnice a pasačka ovcí
Vchod do kateřinské jeskyně se nachází v kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. Ukrývá největší zpřístupněný podzemní prostor v Moravském krasu, Hlavní dóm s délkou 95 metrů a šířkou 44 metry. Veřejnosti je přístupné 580 metrů dlouhý okruh, na kterém je mj. čeká například útvar Čarodějnice, která je také ve znaku jeskyně. Její jméno pak odkazuje na pověst o pasačce Kateřině, která tady hledala ztracenou ovečku.
Nečekaný objev: Kateřinská jeskyně jako dílna penězokazců
Dobré zprávy
NOVÉ ČLÁNKY AUTORA
- Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
- Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
- Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
- Příběh neposedné kočky se zaječí srstí, která údajně pamatuje dobu faraónů. A stojí jako (menší) poklady z pyramid
- Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
