Přeskočit na obsah

Nečekaný objev: Kateřinská jeskyně jako dílna penězokazců


Moravský kras u Blanska ukrývá řadu tajemství. Mezi nimi i dosud neznámé jeskyně, ale i v těch veřejně přístupných je stále co objevovat. Díky práci speleologů, geologů nebo archeologů některá z krasových tajemství tu a tam odhalíme. Například několikaletý výzkum Kateřinské jeskyně v Moravském krase a pozoruhodné odhalení nejstarší jeskynní kresby na území Česka. Navazující archeologický výzkum, vůbec první ve vnitřních prostorách jeskyně, přinesl navíc nečekané překvapení – důkazy o zdejších penězokazcích.

Tajemství Bezejmenné chodby

Pracovníci Správy jeskyní České republiky, Univerzity Palackého v Olomouci pod vedením Martina Golce a Univerzity Karlovy v Praze zkoumali sedimenty v Ledové a Bezejmenné chodbě poblíž neolitických kreseb. Vědci očekávali nálezy související s pravěkými obrázky, místo fragmentů z období neolitu se však dočkali mincí a části kovového materiálu, který poukazuje na dílnu penězokazců.

Množství polotovarů mincí, tzv. střížky, které nemají ražbu, nebo odpad plechů při výrobě jsou dokladem přítomností penězokazců v Bezejmenné chodbě Kateřinské jeskyně. Ti zde podle archeologů měli působit na konci čtrnáctého nebo během patnáctého století. Podobná jeskynní dílna přitom v celém Česku byla doposud nalezena jen v Koněpruských jeskyních v Českém krasu. I padělatelé středověkých mincí v Moravském Krasu riskovali cenu nejvyšší. Dle Petra Zajíčka ze Správy jeskyní České republiky jim hrozilo brutální mučení a trest smrti.

Penězokazectví bylo ve středověku považováno za stejně závažné jako hrdelní zločiny. Na dobu středověku odkazují i keramické střepy, které byly vedle mincí a stop penězokazců v Bezejmenné jeskyni nalezeny spolu s keramickými nálezy ze starší doby bronzové. Ledová chodba pak ukrývala kosti pleistocenních obratlovců, převážně medvěda jeskynního.

Čarodějnice a pasačka ovcí

Vchod do kateřinské jeskyně se nachází v kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. Ukrývá největší zpřístupněný podzemní prostor v Moravském krasu, Hlavní dóm s délkou 95 metrů a šířkou 44 metry. Veřejnosti je přístupné 580 metrů dlouhý okruh, na kterém je mj. čeká například útvar Čarodějnice, která je také ve znaku jeskyně. Její jméno pak odkazuje na pověst o pasačce Kateřině, která tady hledala ztracenou ovečku.

Nečekaný objev: Kateřinská jeskyně jako dílna penězokazců

Foto: Kateřinská jeskyně, autor: Jerzy Strzelecki, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Nečekaný objev: Kateřinská jeskyně jako dílna penězokazců

O článku, zdroje a další informace

Nečekaný objev: Kateřinská jeskyně jako dílna penězokazců

,

Moravský kras u Blanska ukrývá řadu tajemství. Díky práci speleologů, geologů nebo archeologů některá z krasových tajemství tu a tam odhalíme. Několikaletý výzkum Kateřinské jeskyně v Moravském krase a pozoruhodné odhalení nejstarší jeskynní kresby na území Česka. Navazující archeologický výzkum, vůbec první ve vnitřních prostorách jeskyně, přinesl navíc nečekané překvapení – důkazy o zdejších penězokazcích.

Internet: Archeoskanzen.cz, Kudyznudy.cz, Deník.cz, ekolist.cz

Měsíc v úplňku

Mohl by vás zajímat také článek:

Kdy budou úplňky v roce 2022? Kdy se nevyspíte?


Redaktorka Kočičí noviny

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.