Nová studie narušuje zaběhnuté pořádky. Pes štěká, kočka mňouká, kráva bučí… želva je němá, nebo alespoň byla doposud za němou považována. A není sama. Vědci se mýlili. Nejenom želvy, ale i další tvorové v živočišné říši překvapivě vydávají více či méně často nějaké formy zvuku.
Video YouTube: Želva vydává zvuk
Vstříc zvukům moře
Gabriel Jorgewich-Cohen, evoluční biolog ze švýcarské univerzity v Curychu, má doma želvu, a přece vyrazil za dalšími, aby zaznamenal jejich zvuky. Zachytil například hlasy želv před pářením nebo mláďat, která vydávala zvuky těsně před vylíhnutím z vajíčka.
Když mohou vydávat zvuky želvy, které byly považovány za tichá zvířata, jistě se najdou i další, uvažoval biolog. Vydal se proto po stopách dalších, dosud neobjevených zvířecích hlasů. Po celém světě pak zaznamenal hlasy 53 druhů, o kterých se doposud většinou mínilo, že jsou němá. Přitom různě cvrlikají, vrčí, cvakají nebo funí. Vše spolu se svými kolegy zdokumentoval v revoluční, poněkud kontroverzní studii, která vyšla v magazínu Nature Communications./1/
Biolog narazil na druhy velmi upovídané, ale i ty, které „promluví“ po dlouhých hodinách nebo dnech. „Některá z těchto zvířat vydávají zvuk jednou za dva dny,“ uvedl Jorgewich-Cohen pro BBC./2/
Jmenuje se DiCaprio
A je to nově objevený had.
Zvláštní vodní had nebo živoucí pozůstatek druhohor
Jorgewich-Cohen s kolegy zaznamenával zvuky zvířat v přírodě i v zajetí, například v Chester Zoo v Anglii. Mezi desítkami hlasů zachytili například hlas obojživelníka se vzhledem vodního hada.
Červorovec zploštělý, lat. Typhlonectes compressicauda, dlouhý modrošedý tvor s hranatým ocasem dýchá plícemi i kůží. Přestože vidí, při hledání potravy využívá zejména čich. Pomocí podvodních nahrávacích zařízení vědci zaznamenali, že samci vydávají zvuky při námluvách samic, anebo v bojích mezi sebou.
Vědcům neunikly ani zvuky, které vydává hatérie novozélandská, lat. Sphenodon punctatus, zvláštního druhu plaza, který zastupuje prastarý řád z druhohor. Hatérie jsou živoucí zkameněliny s tělem připomínajícím brnění. Odtud také pochází anglické jméno tuatara, která se ze staré maorštiny překládá jako nesoucí šípy. Šípy, resp. špičaté šupiny tuatara (česky hatérie) skutečně na hřbetu těla nese.
Video YouTube: Hatérie novozélandská, lat. Sphenodon punctatus
Co bylo před miliony let?
Nová studie odhaluje pravdy platné miliony let, které jsme však my lidé doposud neregistrovali, a co hůř, za pravdu jsme považovali opak. Vnáší však pochybnosti do celé evoluční teorie.
Zjištění totiž naznačují, že hlasová komunikace by mohla být důkazem společného předka všech obratlovců dýchajících nosem, který Zemi obýval asi před 400 miliony lety./3/ Nutno podotknout, že existuje studie o tom, že zvuková komunikace se vyvíjela u různých druhů nezávisle./4/ Navíc není jisté, že zaznamenané zvuky lze považovat za komunikaci. Na závěry bude potřeba další zkoumání, přesto jsou zvuky „němých zvířat“ minimálně překvapivé.
Foto: Hatérie novozélandská, lat. Sphenodon punctatus, zdroj: Pixabay.com
O článku Všechno je jinak. Nová studie zaznamenala zvuky zvířat, která se doposud považovala za němá
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Všechno je jinak. Nová studie zaznamenala zvuky zvířat, která se doposud považovala za němá
Nová studie narušuje zaběhnuté pořádky. Pes štěká, kočka mňouká, kráva bučí… želva je němá, nebo alespoň byla doposud za němou považována. A není sama. Vědci se mýlili. Nejenom želvy, ale i další tvorové v živočišné říši překvapivě vydávají více či méně často nějaké formy zvuku.
Internet: /1/ Nature.com, /2/ BBC.com, /3/ Smithsonianmag.com, /4/ arizona.edu
Literatura:
- Zvířata a rostliny – Nový průvodce přírodou. Praha: BETA Dobrovský, 2011. ISBN: 978-80-7291-218-6
Chcete víc?
Říše zvířat a rostlin
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Přepočet kočičího věku na ten lidský: Víte, jak stará je ve skutečnosti vaše kočka?
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Příběh neposedné kočky se zaječí srstí, která údajně pamatuje dobu faraónů. A stojí jako (menší) poklady z pyramid
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA
- Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
- Pravděpodobnost, že by se americký lesňáček objevil na anglickém dvorku, je mizivá. A přece se stalo
- Paradoxní žáby: Z obrovského pulce se vyvine třikrát menší dospělý
- Největší zabiják a současně nejmenší africká kočka: Zoo v Utahu představuje mourovatou šelmičku
- Kočky umí aportovat, a to bez výcviku. Dle nové studie to některé dělají spontánně