Všechno je jinak. Nová studie zaznamenala zvuky zvířat, která se doposud považovala za němá

Nová studie narušuje zaběhnuté pořádky. Pes štěká, kočka mňouká, kráva bučí… želva je němá, nebo alespoň byla doposud za němou považována. A není sama. Vědci se mýlili. Nejenom želvy, ale i další tvorové v živočišné říši překvapivě vydávají více či méně často nějaké formy zvuku.

^{Video YouTube: Želva vydává zvuk}

Vstříc zvukům moře

Gabriel Jorgewich-Cohen, evoluční biolog ze švýcarské univerzity v Curychu, má doma želvu, a přece vyrazil za dalšími, aby zaznamenal jejich zvuky. Zachytil například hlasy želv před pářením nebo mláďat, která vydávala zvuky těsně před vylíhnutím z vajíčka.

Když mohou vydávat zvuky želvy, které byly považovány za tichá zvířata, jistě se najdou i další, uvažoval biolog. Vydal se proto po stopách dalších, dosud neobjevených zvířecích hlasů. Po celém světě pak zaznamenal hlasy 53 druhů, o kterých se doposud většinou mínilo, že jsou němá. Přitom různě cvrlikají, vrčí, cvakají nebo funí. Vše spolu se svými kolegy zdokumentoval v revoluční, poněkud kontroverzní studii, která vyšla v magazínu Nature Communications.^/1/

Biolog narazil na druhy velmi upovídané, ale i ty, které „promluví“ po dlouhých hodinách nebo dnech. „Některá z těchto zvířat vydávají zvuk jednou za dva dny,“ uvedl Jorgewich-Cohen pro BBC.^/2/

Zvláštní vodní had nebo živoucí pozůstatek druhohor

Jorgewich-Cohen s kolegy zaznamenával zvuky zvířat v přírodě i v zajetí, například v Chester Zoo v Anglii. Mezi desítkami hlasů zachytili například hlas obojživelníka se vzhledem vodního hada.

Červorovec zploštělý, lat. Typhlonectes compressicauda, dlouhý modrošedý tvor s hranatým ocasem dýchá plícemi i kůží. Přestože vidí, při hledání potravy využívá zejména čich. Pomocí podvodních nahrávacích zařízení vědci zaznamenali, že samci vydávají zvuky při námluvách samic, anebo v bojích mezi sebou.

Vědcům neunikly ani zvuky, které vydává hatérie novozélandská, lat. Sphenodon punctatus, zvláštního druhu plaza, který zastupuje prastarý řád z druhohor. Hatérie jsou živoucí zkameněliny s tělem připomínajícím brnění. Odtud také pochází anglické jméno tuatara, která se ze staré maorštiny překládá jako nesoucí šípy. Šípy, resp. špičaté šupiny tuatara (česky hatérie) skutečně na hřbetu těla nese.

^{Video YouTube: Hatérie novozélandská, lat. Sphenodon punctatus}

Co bylo před miliony let?

Nová studie odhaluje pravdy platné miliony let, které jsme však my lidé doposud neregistrovali, a co hůř, za pravdu jsme považovali opak. Vnáší však pochybnosti do celé evoluční teorie.

Zjištění totiž naznačují, že hlasová komunikace by mohla být důkazem společného předka všech obratlovců dýchajících nosem, který Zemi obýval asi před 400 miliony lety.^/3/ Nutno podotknout, že existuje studie o tom, že zvuková komunikace se vyvíjela u různých druhů nezávisle.^/4/ Navíc není jisté, že zaznamenané zvuky lze považovat za komunikaci. Na závěry bude potřeba další zkoumání, přesto jsou zvuky „němých zvířat“ minimálně překvapivé.

Foto: Hatérie novozélandská, lat. Sphenodon punctatus, zdroj: Pixabay.com

O článku Všechno je jinak. Nová studie zaznamenala zvuky zvířat, která se doposud považovala za němá

Chcete víc?

Říše zvířat a rostlin

Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.