Zachraň karase! Tradiční česká ryba je v ohrožení, pomoct může každý

Karas obecný (Carassius carassius) do nedávna patřil k běžným druhům ryb. Karase bylo všude plno. Hojně obýval tůňky a jezírka okolo řek, slepá ramena, ale i náveské rybníčky. Je to totiž jeden z mála druhů ryb, které obstojí i ve stojaté vodě s nedostatkem kyslíku. To se však bohužel změnilo natolik, že se karas obecný dostal až na pokraj vyhynutí.

Karas stříbrný místo obecného

Karas obecný byl posledním druhem v zanesené vodní tůňce. Nehostinné podmínky totiž zvládá lépe než jiné ryby. Přežití mu umožňuje možnost fungovat v režimu anaerobního, tedy bezkyslíkatého metabolismu. Tak si poradí i v silně zabahněných vodách, navíc zakrytých ledem, kde v zimním období na dlouhou dobu zoufale chybí kyslík. Podobnou schopnost přežít má i karas stříbřitý (Carassius auratus, carassius gibelio). Ten byl do českých vod zavlečen a karase obecného jako plevelná ryba z přirozených lokalit bohužel zcela vytlačil. Pomohlo mu k tomu i nepohlavní způsob rozmnožování, tzv. fynogeneze. Více než karas obecný se nyní v Česku rozmáchá i jezírková ryba karas zlatý, který byl vyšlechtěný z karase stříbrného. Odolný a nenáročný karas zlatý se zabydlel v zahradních jezírkách podobně jako koi kapr.

^{Video YouTube: Karas v Česku}

S karasem obecným mizí z českých vod i další druhy živočichů, zejména obojživelníků. I tyto druhy se nyní spolu s karasem obecným, který je na pokraji vyhynutí, snaží zachránit přírodovědci. Projekt Zachraň karase! mapuje a tipuje vhodná místa k rozšíření populace karase.

Zachraň karase!

„Pokud nechceme, aby z našich vod zmizel další rybí druh, jako se to stalo například s lososem obecným, platýsem bradavičnatým nebo plackou pomořanskou, musíme hledat zbytkové populace karase obecného a další vhodné lokality pro jejich zpětné obnovení. Proto jsme spustili projekt Zachraň karase,“ říká autor projektu Zachraň karase!, hydrobiolog Marek Šmejkal z Biologického centra AV ČR.

Cílem první fáze projektu kriticky ohroženého karase obecného je najít lokality, které by mohly posloužit k návratu karase do krajiny. Současně chce také mapovat úbytek karase obecného v čase a invazi karase stříbrného v České republice.

S mapováním mohou pomoci rybáři, vodohospodáři, majitelé rybníků a všichni milovníci přírody. Stačí vyplnit dotazník na webu zachrankarase.cz. Dotazníkové šetření trvá celý rok, začalo již v září 2021 a uzavírá se v srpnu 2022. Pak budou zveřejněny výsledky průzkumu, které také všichni respondenti obdrží emailem. Zároveň budou zařazeni do slosování o drobné ceny.

Záchranné chovy

K rozmnožení populace karase přispívají přímo také sami zástupci přírodovědců. Záchranného projektu se účastní i Zoo Praha, která již loni na jaře vypustila více než 160 karasů obecných do bývalého mlýnského náhonu v areálu zahrady.

Vedle Biologického centra Akademie věd ČR projekt podporuje i Česká zemědělská univerzita nebo Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci-Holici. Právě tam, v rybníčku v areálu Přírodovědecké fakulty UP, vysadili v květnu 2022 pět desítek mladých karasů obecných. Lokální genetickou linii ryby zajistil projektu Zdeněk Suchý z Olomouce a student Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jan Augustynek.

^{Foto: Karas, tradiční česká ryba, zdroj: Pixabay.com}

Zachraň karase! Ryba tůněk a rybníčků je v ohrožení, pomoct může každý

Dobré zprávy

V záplavě informací, faktů, polopravd, čistých lží, mýtů a bájí, lapeni v sítích virtuálních drátů, ve vleku emocí jako strach a úzkosti, které s takovou vervou probouzejí média, hledáme cestu ven. Existuje. Začíná tam, kde končí vliv jiných. Nechte plavat to, co nemůžete změnit. Vpusťte do života minimalismus. Změňte svůj pohled na svět. Nebojujte s větrnými mlýny. Zaměřte se na přítomnost, na dobro a dobré zprávy.