Zemětřesení v Turecku a Sýrii otřáslo celým světem. Také vás šokovalo? Ve skutečnosti se rýsovalo až 300 let

Začátek února 2023 přinesl další katastrofu, jako by jich bylo málo. Jde o nejničivější zemětřesení v turecké moderní historii, záchranné práce navíc komplikuje složitá bezpečnostní situace, zejména v Sýrii. Vedle nezměrného lidského neštěstí zůstává faktem, že region na hranici Turecka a Sýrie je zasazen mezi několika tektonickými deskami. Riziko zemětřesení tady je, bylo a bude.

Turecká časovaná bomba

Již loni v dubnu upozorňoval turecký seismolog Naci Görür, že v regionu Erkenek, Kahramanmaras dojde k zemětřesení (viz záznam níže). Únorové události tak v žádném případě nejsou nečekané. Chyběla však politická vůle se na katastrofu jakkoli připravit. Cenzura vlády navíc znemožnila o riziku objektivně informovat. Turecký prezident Ergodan sice nyní hovoří o katastrofě století, nedostatečná seismická odolnost domů je však dlouhodobým problémem, a to i nadále. Skloňuje se zejména v souvislosti s Istanbulem, který má být časovanou bombou.^/1,2,3/

Prof. Dr. Naci Görür'ün 11 Nisan 2022'de yaptığı açıklama ortaya çıktı:

"Bundan sonraki depremlerin, Erkenek-Çelikhan-Maraş Türkoğlu yörelerinde olacağını düşünüyorum." pic.twitter.com/wUYLNl7Y1Y

— Haber Report (@HaberReport) February 6, 2023

Smrtící rozměr zemětřesení přitom dodala zejména integrita budov, ve spojení s denní dobou, ve které otřesy přišly. Dokládají to vyjádření odborníků. „Je těžké sledovat rozsah této tragédie, zvláště když už dlouho víme, že budovy v regionu nebyly navrženy tak, aby vydržely zemětřesení,“ uvedl v tiskovém prohlášení David Wald, vědec z americké vědeckovýzkumné vládní agentury US Geological Survey (USGS).^/4/

„Tento incident důrazně připomíná mimořádnou fyzickou zranitelnost oblasti vůči zemětřesení. Její umístění je přitom takové, že k zemětřesením tady dochází pravidelně. Této realitě se musí přizpůsobit v obou zemích,“ prohlásil dle deníku The Guardian Henry Bang, geolog a odborník na zvládání katastrof z Centra pro zvládání katastrof Univerzity Bournemouth ve Spojeném království.^/5/

Lidské ano, ale fyzikální zákony obejít nejde

Bang směrem k zástupcům postižených států uvedl, že poučení z této zkušenosti by mělo prioritně cílit na modernizaci budov, jejich bezpečnost a odolnost vůči zemětřesení. „Při pohledu na fotografie poškozených budov je zřejmé, že většina z nich nebyla navržena, aby vydržela velmi silná zemětřesení,“ doplnil ho kolega Ian Main, profesor seismologie a fyziky hornin na univerzitě v Edinburghu.^/5/

Jihovýchodní Turecko a severozápad Sýrie vždy budou v ohrožení kvůli seismické aktivitě, protože jsou zasazeny na křižovatce tří mohutných tektonických desek – Africké, Anatolské a Arabské. Právě pohyb a srážky těchto desek způsobují zemětřesení. Je výsledkem napětí, které se hromadí dlouholetým kontaktem desek.^/6/

Docela jednoduchá matematika

Seismické vlny, které se podepsaly na únorové ničivé tragédii, by dle vyjádření Judith Hubbard z Cornell University mohly přijít po 300 letech pomalého tření Anatolské a Arabské desky.

„Bloky východoanatolského zlomu se pohybují rychlostí asi 15 milimetrů za rok. Jejich protisměrný pohyb vytváří ve zlomu napětí. Zemětřesení o síle 7,8 stupně znamená pohyb asi o 5 metrů, vyrovnává tedy asi 300 let pomalého natahování,“ vysvětluje a počítá Hubbard na Twitteru.^/7/

GPS shows that across the East Anatolian Fault, the blocks are moving ~15 mm/yr relative to each other. That motion stretches the crust across the fault.

A M7.8 earthquake might slip ~5 m on average. So today's quake is catching up on about 300 years of slow stretching.

4/ pic.twitter.com/LJrnZoxBll

— Dr. Judith Hubbard (@JudithGeology) February 6, 2023

Geografie je osudem

Tzv. východoanatolský zlom je navíc jen pouhých 18 kilometru pod zemských povrchem, v hustě osídlené oblasti. Budovy tak musí čelit seismickým rázům takřka přímo. Ne nadarmo se v Turecku říká: „coğrafya kaderdir“, v překladu: „geografie je osudem.“ ^/6,8/

Snad by nás otřesy v Turecku a Sýrii, které nás všechny šokovaly, ačkoliv šokujícím překvapením určitě nejsou, mohly přivést k respektu a respektování přírodních zákonitostí.

Snad nám všem vedle vlny solidarity a lidskosti masivní otřesy ukázaly i to, že člověk nikdy nebude mocnější než přírodní síly. Nejvyšší čas, abychom si to uvědomili a začali to respektovat, aby to začaly reflektovat i politická rozhodnutí. Také proto, abychom my v Kočičích novinách mohli přinášet skutečně jenom dobré zprávy.

Ilustrační foto: Turecko, zdroj: Pixabay.com

O článku: Zemětřesení v Turecku a Sýrii otřáslo celým světem. Také vás šokovalo? Ve skutečnosti se rýsovalo až 300 let

Chcete víc?

Dobré zprávy

V záplavě informací, faktů, polopravd, čistých lží, mýtů a bájí, lapeni v sítích virtuálních drátů, ve vleku emocí jako strach a úzkosti, které s takovou vervou probouzejí média, hledáme cestu ven. Existuje. Začíná tam, kde končí vliv jiných. Nechte plavat to, co nemůžete změnit. Vpusťte do života minimalismus. Změňte svůj pohled na svět. Nebojujte s větrnými mlýny. Zaměřte se na přítomnost, na dobro, dobré zprávy a pohádky…