Jinde v Česku je neuvidíte. Zoo Olomouc obnovila chov mytických šelem, které uctívali staří Aztékové

S kojoty se pojí velmi silná mytologie. V předkolumbovské aztécké říši, odkud pramení i původ jeho pojmenování (cóyotl znamená „štěkající pes“), byl uctíván jako válečník, nositel klidu, inteligence, přizpůsobivosti a důstojnosti, symbol mistra přežití. Mnohé indiánské kmeny věří, že právě kojot doprovázel stvořitele světa a učil první lidi žít, popisují na webu Zoo Olomouc s tím, že psovité šelmy na severoamerickém kontinentu rozhodně nemají na růžích ustláno. A přece se jim daří.

Kojoti obstáli tam, kde jiné šelmy ne

Zatímco původní obyvatelé Ameriky kojoty uctívali jako posvátná zvířata a také je ochočovali, s příchodem bílých kolonizátorů se vše změnilo. Kojoti se od novodobých farmářů dočkali pronásledování, vyvražďování i hanlivých označení jako prašivý vlk či zbabělý kojot. Ročně je dodnes v USA zastřeleno na 90 tisíc kojotů, i když se ví, že na ovce a telata útočí jen tehdy, není-li v okolí dost potravy. Přesto kojoti v amerických prériích, polopouštích i pouštích, lesích i horské krajině přežívají. Jako jedno z minima zvířat kojot dokonce znatelně rozšiřuje areál výskytu. Může za to jeho mimořádná schopnost přežít a přizpůsobit se.

Kojot prériový (Canis latrans) obsadil lovecká teritoria pum, jaguárů a vlků, kteří v přírodě citelně ubývají. Na rozdíl od vlků obstál i v tzv. strychninové válce, kdy se šelmy ve velkém trávily hovězím masem napuštěným strychninem. Kojot se otráveného masa nedotkne, ačkoliv jako zdravotní policie nepohrdne ani mršinou.

Myškování kojotů

Kojot prériový se řadí k velkým predátorům Severní Ameriky. Je sice nejslabší, ale zároveň také nejúspěšnější, popisují na webu Zoo Olomouc./1/ Nejčastější kořistí kojota jsou hlodavci, zajíci, králíci, ale i vodní živočichové, mláďata kopytníků nebo ptáci hnízdící na zemi. Jídelníček si zpestřuje i různým ovocem, bobulemi, lesními plody nebo trávou.

Při lovu drobných hlodavců kojoti tzv. myškují, tzn vyskakují do výšky, aby dopadli na přední nohy. Jen ojediněle žijí ve smečkách jako vlci, zpravidla žijí v párech. Když se o mláďata první měsíce jejich života stará samice v noře, na lov se kvůli zajištění potravy pro rodinu vydává jen samec. Zhruba ve dvou měsících věku mláďat se na lov vypravuje celá rodina. Do dospělosti asi ve věku dvou let se na péči a výchově potomků vzorně podílí oba rodiče.

Nyní život kojotů mohou přímo sledovat návštěvníci Zoo Olomouc…

Kojoti v Zoo Olomouc

„Zoo Olomouc tato mytická zvířata již ve své historii chovala, poprvé se zde objevili v roce 1965 a pak ještě krátce v devadesátých letech. Právě nyní se k chovu vrací. Kojoty lze nově vidět ve výběhu medvědů baribalů, s nimiž soužití funguje bez komplikací,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková./1/ Současně tím láká návštěvníky k podívané na výjimečná zvířata, která jinde v Česku k vidění nejsou.

O ČLÁNKU: Jinde v Česku je neuvidíte. Zoo Olomouc obnovila chov mytických šelem, které uctívali staří Aztékové

---

POZNÁTE JE? POZNÁTE MLÁDĚ NA OBRÁZKU?

Dejte zvířatům šanci

Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.

NEJNOVĚJŠÍ DOBRÉ ZPRÁVY