Pokročilé technologie umožňují pokročilou analýzu DNA. Změny sekvencí DNA fungují jako rodokmen, který se větví v různých oblastech. Skrze DNA se proto můžeme vydat na místa, odkud daný tvor pochází. Přesně tak učinil profesor biologie z Memorial University of Newfoundland v Kanadě Steve Carr, aby přišel s revoluční studií.

Ilustrační foto: Včela medonosná, zdroj: Pixabay.com
Kde se ty včely vlastně vzaly?
„V současnosti se obecně má za to, že evropské včely se vyvinuly ze včel Afriky nebo Asie,“ uvedl pro Live Science Steve Carr, který standardní poznatky nyní převrací na hlavu./1/ Ve své studii, kterou publikoval v časopise Scientific Report, naznačuje, že se západní včely mohly nejprve vyvinout v severní Evropě, než se rozšířily po Asii a Africe./2/
Aby odhalil původ včel, analyzoval vědec DNA 78 včel pokrývajících 22 poddruhů západní včely medonosné. Porovnáním genetických sekvencí z různých poddruhů přesně určil, které poddruhy si byly geneticky nejvíce podobné – a tedy i to, jak se populace včel rozšířily do různých oblastí v průběhu času.
Video YouTube: Včela
Je to jinak, než si vědci doposud mysleli?
Nová analýza DNA včel zahrnuje více poddruhů a včelích genomů než většina předchozích studií pátrajících po původu včel. Přináší překvapivý závěr, že včely medonosné (Apis mellifera) vznikly v severní Evropě asi před 780 000 lety, aby se zhruba před 660 000 lety rozšířily přes jihovýchodní Evropu do východní Afriky a Arábie. V době asi před 192 000 lety pak včely měly zamířit na jih do subsaharské Afriky. Nutno podotknout, že někteří odborníci s takovými závěry nesouhlasí.
Původ včel tak zatím zůstává nejednoznačný. Jisté je, že jsou tito tvorové člověku nadmíru prospěšní. Jejich zkoumání vede k lepšímu pochopení jejich života, a tím i vytváření podmínek pro jejich lepší existenci. Čím lépe se bude dařit včelám, tím lépe pro člověka.
O ČLÁNKU: Co když je to přesně naopak? Nová studie hledá původ včely medonosné a dosavadní poznatky převrací vzhůru nohama
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Co když je to přesně naopak? Nová studie hledá původ včely medonosné a dosavadní poznatky převrací vzhůru nohama
Pokročilé technologie umožňují pokročilou analýzu DNA. Změny sekvencí DNA fungují jako rodokmen, který se větví v různých oblastech. Skrze DNA se proto můžeme vydat na místa, odkud daný tvor pochází. Přesně tak učinil profesor biologie z Memorial University of Newfoundland v Kanadě Steve Carr, aby přišel s revoluční studií.
Internet: /1/ LiveScience.com, /2/ Nature.com /3/ VčelařstvíSedlák.cz
ŘÍŠE ZVÍŘAT A ROSTLIN
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Pozitivní působení skýtají i obyčejné pokojové rostliny, květiny, stromy… zvířata na člověka fungují jako terapie, i jako pouhé obrázky přinášejí dávku radosti a potěšení. Potěšte se!
Nobelova cena trochu jinak: Nejbizarnější výzkumy letos mj. reprezentují vědci, kteří „oživují“ mrtvé pavouky
Světová rarita v Zoo Jihlava: Těší tady hned trojnásobný přírůstek výjimečných mláďat ze Šalomounových ostrovů
Jeden z nejhorších invazivních druhů bolestivě kouše a napadá vše, co mu přijde do cesty. Agresivní mravenec už je v Evropě
Tak něžný, až to bere dech: V Ostravě dělá radost malý sameček i jeho novopečená matka
Snowshoe: Koťátka se rodí celá bílá, ale časem se zbarví. Vyroste z nich mohutná kočka s bílými „sněžnicemi“
Vědci odhalují skryté podsvětí. V extrémních teplotách objevili zcela nový ekosystém plný bizarních tvorů
POZNÁTE JE? POZNÁTE MLÁDĚ NA OBRÁZKU?
Dejte zvířatům šanci
Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.
Mládě surikaty se musí narodit správné matce, jinak má minimální šanci přežít. Gang je gang
Mládě lemura má jeden klíčový úkol: Nepustit se. Až ho matka setřese ze zad, má další: Hrát si
Mládě klokana má jen pár centimetrů. Rodí se po 38 dnech a okamžitě se musí vydat na cestu
NEJNOVĚJŠÍ DOBRÉ ZPRÁVY
Rozhodně nevíme všechno, věda (a příroda) ví… A my něco z té moudrosti zprostředkováváme. Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nobelova cena trochu jinak: Nejbizarnější výzkumy letos mj. reprezentují vědci, kteří „oživují“ mrtvé pavouky
Světová rarita v Zoo Jihlava: Těší tady hned trojnásobný přírůstek výjimečných mláďat ze Šalomounových ostrovů
Tak něžný, až to bere dech: V Ostravě dělá radost malý sameček i jeho novopečená matka
Snowshoe: Koťátka se rodí celá bílá, ale časem se zbarví. Vyroste z nich mohutná kočka s bílými „sněžnicemi“
Filmová zábava nejen na neděli: Všemocný Bradley Cooper a Robert De Niro
„Gejzíry“ diamantů: Pohyb zemských desek nevyvolává jen sopečné erupce. Někdy může dle vědců na povrch chrlit i drahokamy
