Neptun: Poslední těleso Sluneční soustavy? Ne vždy

Neptun je jedinou planetou naší Sluneční soustavy, která není viditelná pouhým okem. Proto také byla objevena jako poslední. Kvůli velké vzdálenosti planety toho o ní víme poměrně málo. Neptun, neboli jeden ze dvou ledových obrů (druhým je Uran), je však nepochybně zajímavým světem s extrémními povětrnostními podmínkami. Má také největší měsíc naší soustavy. A to rozhodně není všechno.

Nejprve vypočítat, poté objevit

Krátce po objevení Uranu astronomové zjistili, že se sedmá planeta od Slunce při svém pohybu odchyluje od vypočtené polohy. To vedlo k teorii o existenci dosud neobjevené osmé planety, jejíž gravitace ovlivňuje dráhu Uranu. Několik astronomů se pokusilo vypočítat polohu neznámého tělesa. Nejpřesnější odhad podal Urben Leverier. Na základě jeho výpočtů 23. září 1846 němečtí astronomové Johann Galle a Heinrich d’Arrest objevili osmou planetu Sluneční soustavy. Na návrh Le Verriera dostala jméno po římském bohu moře, Neptun.

Ve skutečnosti byl prvním člověkem, který spatřil Neptun, Galileo Galilei. Planetu označil na nákresech pořízených 28. prosince 1612 a poté 28. ledna 1613. Bohužel kvůli nedokonalosti svého dalekohledu Galileo neviděl disk planety. Považoval ji za hvězdu.

Když Pluto předběhne Neptun

S poloměrem 24 764 km je Neptun asi čtyřikrát širší než Země. Jeden den trvá přibližně 16 hodin a úplný oběh kolem Slunce (rok v neptunském čase) vykoná přibližně za 165 pozemských let. První oběh od objevení tak Neptun dokončil v roce 2011.

Neptunova vysoce excentrická dráha oválného tvaru způsobuje velice zajímavý jev. Díky ní je ledový obr někdy dále od Slunce než trpasličí planeta Pluto, které se každých 248 pozemských let dostane na 20 let do nitra dráhy Neptunu. K této výměně, kdy je Pluto blíže Slunci než Neptun, došlo naposledy v letech 1979 a 1999.

Miliardy let historie

Neptun se zformoval při vzniku zbytku Sluneční soustavy asi před 4,5 miliardami let. Gravitace vtáhla vířící plyn a prach, aby vznikl tento ledový obr. Většinu hmotnosti planety tvoří horká hustá tekutina, pravděpodobně z vody, metanu a čpavku. Tyto tzv. ledové materiály tvoří i více než 80 procent planety, spolu s vodíkem a héliem. Dávají Neptunu charakteristickou modrou barvu. Vznáší se nad kamenným jádrem, které má být složeninou železa, niklu a silikátů..

Vědci se domnívají, že pod chladnými mraky Neptunu se může nacházet oceán super horké vody. Ta se nevyvaří, protože ji uvnitř drží extrémně vysoký tlak.

Neptunské počasí

Neptun je největrnějším světem Sluneční soustavy. Větry bičují mračna zmrzlého metanu napříč planetou rychlostí více než 2 000 kilometrů za hodinu. Dokonce i nejsilnější větry na Zemi dosahují rychlosti jen asi 400 kilometrů za hodinu. V roce 1989 se na jižní polokouli nacházela bouře tak velká, že by se do ní vešla celá Země. Zachytila ji sonda Voyager 2 a je známá jako Velká temná skvrna.

^{Video YouTube: Neptun, National Geographic}

Neptunovy měsíce

Neptun má 14 známých měsíců. Největší Triton objevil 10. října 1846 William Lassell. Triton je jediným velkým měsícem ve Sluneční soustavě, který obíhá kolem své planety ve směru opačném, než je rotace planety. Astronomie má pro to označení retrográdní dráha. Ta naznačuje, že Triton kdysi mohl být samostatným objektem, který Neptun zachytil.

Neptunovy měsíce doplňují i prstence. Neptun má nejméně pět hlavních prstenců. Hlavní prstence, začínající v blízkosti planety a směřující směrem ven, nesou jména Galle, Leverrier, Lassell, Arago a Adams. Předpokládá se, že prstence jsou relativně mladé. Přesto by se z pohledu astronomického času měly brzy zase rozpadnout.

^{Ilustrační foto: Planety naší Sluneční soustavy, zdroj: Pixabay.com}

Neptun: Poslední těleso Sluneční soustavy? Ne vždy

Planety Sluneční soustavy

Planetární systém Slunce, ve kterém se nachází i naše domovská Země, tvoří celkem 8 planet. Obíhají po eliptických drahách kolem Slunce různou rychlostí. Čím je planeta blíže ke Slunci, tím větší gravitační síla ho ke slunci přitahuje, tedy tím větší rychlostí se pohybuje. Nejblíže ke Slunci je Merkur, je to také nejrychlejší planeta naší soustavy.

Všechny planety naší sluneční soustavy: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun (výčet ve směru od Slunce) získaly svá jména podle starověkých bohů. Jsou také nejenom předmětem astronomie, ale také astrologie. Protože byla poslední planeta Neptun objevena až v devatenáctém století, tradiční astrologie s ním nepočítá. Mezi planety Sluneční soustavy naopak astronomové dříve řadili i Pluto, které bylo v roce 2006 ze seznamu planet Sluneční soustavy vyřazeno jako trpasličí planeta.