Planeta Saturn, otec Jupiteru, skrývá množství zajímavých světů

S výjimkou vzácných spatření Uranu za výborných pozorovacích podmínek je Saturn nejvzdálenější planetou od Země, kterou lze spatřit pouhým okem. Právě v listopadu 2022 jsou podmínky pro pozorování planety ideální. Viditelnost Saturnu na nočním nebi je také jedním z důvodů, proč je tato planeta známá již od starověku a je také nedílnou součástí astrologie. Pojí se s prastarými tradicemi i s římskou mytologií, podobně jako Jupiter. Nese jméno po římském bohu zemědělství, sklizně a bohatství. Bohaté je i dění kolem Saturnu.

Saturn: Vládce času a planeta, která ovlivňuje ostatní

V římské mytologii byl Saturn stejně jako jeho řecký protějšek Kronos vládcem času. Astronomie to dokládá údajem, že jeden rok na Saturnu trvá celý 10 756 pozemských dnů. Než Saturn oběhne Slunce, Země je oběhne téměř třicetkrát. Saturnu to trvá přesně 29,4 pozemských let. Obě planety spojuje podobný sklon osy, a tak se na obou střídají i roční období, ač ta saturnská trvají podstatně déle.

Saturnovým časem na Zemi je zimní slunovrat, právě na zimní slunovrat se na počest boha Saturna slavily ve starověkém Římě tzv. Saturnálie. Mytologickým sourozencem boha času je přitom Janus, římský bůh, který dal název prvnímu měsíci v roce v mnoha jazycích (např. „january“ v angličtině).

Dle mytologie má bůh Saturn hned několik dětí. Je to Neptun, Pluto, Juno, Ceres, Vesta a také Jupiter. S Jupiterem má také planeta Saturn mnoho společného a zdaleka nejde jenom o to, že jsou to vesmírní sousedé. Saturn je druhou nejhmotnější planetou Sluneční soustavy, právě po Jupiteru, a oba prostřednictvím silných gravitací ovlivňují osud ostatních planet. Stejně jako Jupiter je i Saturn tvořen převážně vodíkem a heliem, tedy dvěma hlavními složkami, ze kterých se skládá Slunce.

^{Video YouTube: Saturn}

Samotou Saturn netrpí

Saturn je známý zejména svými prstenci, i ty ho spojují s Jupiterem, který má na rozdíl od jiných planet prstence také. Tvoří je částice velikosti prachu, ale i kusy vesmírné hmoty velké jako dům. Jsou to úlomky komet, asteroidů nebo roztříštěných měsíců, roztrhané na kusy silnou gravitací planety. V tenoučké vrstvě obklopují planetu s průměrem téměř 120 tisíc kilometrů až do vzdálenosti bezmála 300 tisíc kilometrů. Takový prostor zabírá ve vesmíru Saturn se svým okolím.

Nejde však jenom o prstence. Saturn je domovem obrovského množství zajímavých a jedinečných světů. V současné době kolem planety obíhá více než osmdesátý známých měsíců. Největší z nich, Titan, přesahuje velikostí Merkur a je druhým největším měsícem ve Sluneční soustavě, po Jupiterově měsíci Ganymedu.

Pan a Atlas, Iapetus nebo Mimas

Není to jenom obrovský Titan. Některé ze saturnových měsíců disponují extrémními vlastnostmi, třeba Pan a Atlas s tvarem létajících talířů. Zajímavý je i Iapetus, jedna strana tohoto měsíce je světlá jako sníh a druhá tmavá jako uhlí. Řada satelitů Saturnu, například Prometheus a Pandora, se označuje jako pastýřské měsíce, protože interagují s materiálem prstenců a udržují je na jejich oběžných drahách.

Je tu také měsíc pojmenovaný po Mimasovi, synovi bohyně Gaie a boha Urana, s mohutnou dominantou v podobě obrovského kráteru. Zabírá téměř třetinu měsíční polokoule. Je hluboký 10 kilometrů a tyčí se do výšky asi 5 kilometrů. Kráter měsíce o průměru jen asi 400 kilometrů nese název po svém objeviteli Williamu Herschelovi. Ten ho přitom objevil v roce 1789, až několik let po uvedení snímku Star Wars. Právě Hvězda smrti ze Star Wars je však měsíci s mohutným kráterem nápadně podobná. První snímky měsíce Mimas pořídila sonda Voyager 1.

^{Ilustrační foto: Saturn a jeho měsíce, zdroj: Pixabay.com}

Planeta Saturn, otec Jupiteru, skrývá množství zajímavých světů

Planety Sluneční soustavy

Planetární systém Slunce, ve kterém se nachází i naše domovská Země, tvoří celkem 8 planet. Obíhají po eliptických drahách kolem Slunce různou rychlostí. Čím je planeta blíže ke Slunci, tím větší gravitační síla ho ke slunci přitahuje, tedy tím větší rychlostí se pohybuje. Nejblíže ke Slunci je Merkur, je to také nejrychlejší planeta naší Sluneční soustavy.

Všechny planety naší sluneční soustavy: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun (výčet ve směru od Slunce) získaly svá jména podle starověkých bohů. Jsou také nejenom předmětem astronomie, ale také astrologie. Protože byla poslední planeta Neptun objevena až v devatenáctém století, tradiční astrologie s ním nepočítá. Mezi planety Sluneční soustavy naopak astronomové dříve řadili i Pluto, které bylo v roce 2006 ze seznamu planet Sluneční soustavy vyřazeno jako trpasličí planeta.