Venuše: Planeta extrémů, kde by se mohl skrývat život

Venuše je planetou extrémů, zejména teploty tady dosahují závratných výšek. Od nich se odvíjí podoba prostředí, které připomíná postapokalyptickou pustinu. Astronomové tak při hledání života svoji pozornost věnovali převážně jiným, pro život vhodnějším planetám, dokud neobjevili látku, která vyvolala divoké spekulace.

Šokující nález

Při hledání života ve Sluneční soustavě se vědci soustředili převážně na jiné kandidáty, i proto byl nález chemických molekul fosfinu, potenciálních znaků života na Venuši, opravdu překvapivý.

Fosfin (fosfan) je vysoce reaktivní a hořlavý, extrémně páchnoucí toxický plyn, který se nachází (mimo jiné) v hromadách tučňáčího trusu a v útrobách jezevců a ryb. Molekuly tohoto plynu jsou také součástí zemské atmosféry, ač pouze ve stopovém množství, protože se ničí procesem oxidace. Zároveň je však fosfin neustále doplňován činností mikrobů. Po nalezení jeho přítomnosti v plynném obalu Venuše, a to v koncentraci tisíckrát větší než na Zemi, tedy logicky vyvstaly otázky po jeho původu.

Najdeme Venušany?

Výchozí surovinou pro fosfin je fosfor, a tak se pozornost vědců upřela na tento prvek. Simulace téměř stovky různých chemických reakcí v atmosféře však nepřinesla žádné logické vysvětlení. Neobstála ani teorie, že by prvek na Venuši dopravil meteorit, nebo že by vznikal reakcí s bleskem či slunečním větrem, jelikož by se vytvořilo jen zanedbatelné množství fosforu.

Zní to neuvěřitelně, vědci však vážně pracují s teorií, že na Venuše existuje život. Tak bohatou přítomnost molekul fosfinu by totiž podle současných poznatků mohla vysvětlit pouze aktivita mikrobů. Ostatně přízviskem Venuše je Dvojče Země. Navzdory nehostinnému prostředí má stále podobnou velikost, hmotnost, hustotu, složení i gravitaci. Dvojčata Venuši a Zemi pravděpodobně spojuje původ, kdy se zformovaly ve stejnou dobu z kondenzující mlhoviny před přibližně 4,5 miliardami let. Stále je však Venuše nejžhavější planetou Sluneční soustavy. Zatímco Země představuje ráj, její sestra tak může připomínat peklo.

Místo hodné Satana

Hustá atmosféra Venuše brání úniku tepla. Ačkoliv je planeta Merkur Slunci blíže, teploty na Venuši dosahují až závratných 471 stupňů Celsia, zatímco na Merkuru se teplota pohybuje do 430 stupňů. Dojem pekla na Venuši ještě umocňuje atmosféra složená převážně z oxidu uhličitého s mraky kyseliny sírové. Přitom je tady jen stopové množství vody. Povrch Venuše je extrémně suchý. Voda se kvůli atmosféře plné ozonu nemá šanci na povrchu udržet.

Zhruba dvě třetiny povrchu Venuše pokrývají ploché, hladké pláně, které jsou rozbrázděny tisíci sopek. Některé jsou dodnes aktivní. Jejich lávové proudy vyhloubily dlouhé, klikaté kanály, které místy dosahují délky až 5 tisíc metrů.

^{Video YouTube: Záhadný vesmír, Život na Venuši}

Jitřenka, ale také večernice

Protože na obloze zářila ze všech planet nejjasněji, dali jí starověcí astronomové jméno po římské bohyni lásky a krásy. Venuše je jedinou planetou pojmenovanou po ženě.

V latině měla Venuše jména dvě, protože ji astronomové považovali za dvě různé hvězdy, večernici (Vesper) a jitřenku (Lucifer), které se objevily při západu a východu Slunce. Pod Luciferem neboli nositelem světla se neskrývá nikdo jiný než Satan. Ačkoliv pojmenování odkazuje na jasnost planety, peklu může směle konkurovat.

^{Ilustrační foto: Planety naší Sluneční soustavy, zdroj: Pixabay.com}

Venuše: Planeta extrémů, kde by se mohl skrývat život

Planety Sluneční soustavy

Planetární systém Slunce, ve kterém se nachází i naše domovská Země, tvoří celkem 8 planet. Obíhají po eliptických drahách kolem Slunce různou rychlostí. Čím je planeta blíže ke Slunci, tím větší gravitační síla ho ke slunci přitahuje, tedy tím větší rychlostí se pohybuje. Nejblíže ke Slunci je Merkur, je to také nejrychlejší planeta naší soustavy.

Všechny planety naší sluneční soustavy: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun (výčet ve směru od Slunce) získaly svá jména podle starověkých bohů. Jsou také nejenom předmětem astronomie, ale také astrologie. Protože byla poslední planeta Neptun objevena až v devatenáctém století, tradiční astrologie s ním nepočítá. Mezi planety Sluneční soustavy naopak astronomové dříve řadili i Pluto, které bylo v roce 2006 ze seznamu planet Sluneční soustavy vyřazeno jako trpasličí planeta.