V sobotu 8. dubna 2023 se slaví Den milovníků zoologických zahrad, jak hlásí do světa Zoo Praha. Na tento speciální den připravila zajímavý zábavně edukační program, ve kterém vyvrací nejčastější mýty. Příznivci všeho živého jistě ocení také komentovaná krmení a setkání, která jsou v sezóně tradiční součástí každého víkendu v pražské Troji.
Sejdeme se u medojedů
Komentovaná krmení a setkání otevírá v Zoo Praha setkání u medojedů kapských. Spolu s dravci jsou v programu zařazeni jako první. Až po nich následuje krmení dikobrazů, klokanů, variů nebo tučňáků, setkání u žiraf, goril, velkých želv nebo pelikánů. Na programu jsou hned dopoledne, zatímco takoví pekariové, lachtani, vombati, šelmy, plazi, hroši, sloni, lemuři, člunozobci nebo vlci se návštěvníkům blíže představují v rámci komentovaných krmení a setkání až odpoledne. Víkendovou show uzavírá setkání u ďáblů v Darwinově kráteru, v neděli pak krmení gaviálů v pavilonu Čambal.
Zastávka u medojeda
Již medojedi však upoutají pozornost, nejenom nezvykle robustním tělem s širokou hlavou, ale také netypickým zbarvením. Na rozdíl od většiny jiných zvířat má medojed kapský, lat. Mellivora capensis, spodní stranu těla černou, hřbet a temeno naopak v kontrastní šedobílé barvě. Přechod barev přitom na těle zvířete vytváří podivnou rovnou linii, která budí otázky. Těžko říct, čím si medojed kapský vysloužil své zbarvení, jisté je, že toho od přírody dostal do vínku ještě mnohem více.
Zpěváček pro dobrou náladu
Potěší svým veselým zpěvem i pestrým zbarvením
Malý, ale výjimečně schopný medojed
Medojed je jenom malá kunovitá šelma, přesto je výjimečně schopný. Jeho tělo jako štít pokrývá hustá drsná srst na volné tuhé kůži, která nepropustí včelí žihadla, ale zpravidla ani zuby jedovatých hadů. Navíc se díky její volnosti a pružnosti při uchopení do zubů predátora medojed snadno ze sevření vymaní, nezřídka přitom uplatňuje efektivní strategii otočení o 180 stupňů.
Je vybaven také mohutnými drápy, které může využít pro boj i pro útěk. V případě nebezpečí se díky svým drápům dokáže bleskurychle zahrabat. Ale pozor, medojed se jen tak něčeho nezalekne. Dle Guinnessovy knihy rekordů patří k těm nejnebojácnějším a také nejvzteklejším zvířatům.
Video YouTube: Medojed jako útěkář, BBC (v angličtině)
Zvláštní šelma, která je aktivní převážně v noci, je také překvapivě zručná, a tak výběh medojedů patří v každé zoologické zahradě k těm nejzabezpečenějším. Protože překonávají nejrůznější překážky výběhu, chovají se medojedi v zoo jen zřídka.
V celém světě je medojed k vidění asi v patnáctce institucí, z toho tři jsou v Česku. Vedle Zoo Praha mají medojeda i v Zoo dvůr Králové a Zoo Olomouc.
O ČLÁNKU: Máte rádi zvířata? Pak dnes máte svůj den, Den milovníků zoologických zahrad
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Máte rádi zvířata? Pak dnes máte svůj den, Den milovníků zoologických zahrad
Na rozdíl od jiných ještěrek se mláďata krokodýlovce čínského vyvíjejí v těle matky. Krokodýlovec nesnáší vejce, matka mláďata jako člověk nosí zhruba devět měsíců. Pak rodí živá mláďata s hmotností okolo 4 gramů. Od narození jsou plně vyvinutá a schopná obstát v drsné divočině. Vypadají jako miniatury dospělých jedinců, avšak zatím jim chybí zbarvení.
Internet: /1,2,3/ Zoo-Praha.cz, /4/ Zoo-Olomouc.cz, /5/ iDnes.cz
Není modrá jako modrá…
Nemusí to být Britka, může být také z Francie, USA nebo Ruska.
Říše zvířat a rostlin
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit.
Připomíná kočku kříženou s veverkou
Prsty má jako pavouk a jí jako datel.
Dejte zvířatům šanci
Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.
Narodil se císařským řezem, takže je to Císař. Miniprimát ze Zoo Olomouc se zatím drží máminy „sukně“
Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
Bělouši na dánském dvoře mají český původ. Národní hřebčín Kladruby je sem poprvé poslal již před 30 lety
Vědecký pokrok pádí vpřed, příroda je stále neprobádaná. Zatím známe méně než 20 % rostlin a živočichů
Už to začalo. V zoo hlásí první přírůstky. Tyto jsou z Jihlavy, původně z Uruguaye
Pravděpodobnost, že by se americký lesňáček objevil na anglickém dvorku, je mizivá. A přece se stalo
Chcete víc?