Nejsou to medvídci, ale vypadají tak. Vzácná mláďata z pralesa se ukázala ve výběhu Zoo Praha

Dvojice roztomilých mláďat přišla na svět již 8. dubna 2023 k velké radosti chovatelů. Tyto jihoamerické šelmy se totiž v podmínkách zoologických zahrad chovají jen obtížně. Divocí psi původem z pralesa jsou s mláďaty také velmi náchylní na vyrušení. Mláďata tak byla před ruchem a zraky návštěvníků doposud skryta v klidu zázemí zoologické zahrady. Poslední víkend v červnu však již návštěvníci Zoo Praha mohou šelmičky pozorovat ve venkovním výběhu.

Malé americké šelmičky

Dvojčata psů pralesních skotačí v areálu malých amerických šelem Zoo Praha nedaleko expozice ledních medvědů. Své roztomilé kousky nyní provádí přímo před návštěvníky, stále však pod dohledem své matky a otce jako jejich první potomci.

„V těchto dnech už lidé mohou štěňata spatřit hlavně ve venkovním výběhu. Jejich pohlaví zatím neznáme, protože důkladná veterinární prohlídka je teprve čeká. Začínají se ale krásně vybarvovat a získávají světlejší barvu dospělců,“ popisuje vrchní chovatelka malých savců Denisa Zběhlíková na webu Zoo Praha. Také odkrývá, že mláďatům chutná, aktuálně i masitá strava, na kterou právě přecházejí z mateřského mléka./1/

Návštěvníci, kteří jsou na malé psíky zvědaví, by se do trojské zoo měli vypravit hned ráno. „Za silného poledního slunce odpočívají v jedné z chladných nor, což jim ostatně nikdo nemůže mít za zlé,“ vysvětluje dále chovatelka./1/

Přirozeně přitom pes pralesní (Speothos venaticus) obývá území Střední a Jižní Ameriky od Panamy po Paraguay. Žije v hustém podrostu tropických pralesů, v bažinách, močálech a vlhkých savanách.

Vodní pes

Přestože jde o psovitou šelmu, na nohou má mezi prsty plovací blány. V jejich domovině se také někdy označuje jako perro de agua, tedy „vodní pes“.

Vodní prostředí využívá pes pralesní k lovu. Jeho kořistí mohou být velcí hlodavci jako kapybary či paky (agouti). Loví však i na souši, jako osamělý predátor, ale i v malých smečkách. Taková smečka čítající dva až více než desítku jedinců pak dokáže skolit i neúměrně velkou kořist jako pštrosovité ptáky nandu, jelenovité, pekary či malé tapíry. Jeden pes pralesní přitom váží asi 5 až 8 kilogramů. Tvarem těla, přizpůsobeným hustému porostu, připomíná i u nás známou kunu, anebo plyšového medvídka. Od klasického psa se liší i krátkým ocasem.

Pes pralesní v Zoo Praha

Chov psa pralesního v zoologických zahradách je spíše výjimečný. V Česku je pes pralesní k vidění jen v Zoo Praha a v Zoo Jihlava. Do Jihlavy se přitom dva mladí samci přestěhovali právě ze Zoo Praha, a to až v roce 2017. Historie chovu v pražské zoo se datuje až do roku 1988, kdy se sem dostala první zvířata tohoto vzácného druhu.

Pes pralesní  (Speothos venaticus) je v Červeném seznamu IUCN jako zranitelný vyhynutím v kategorii téměř ohrožený. Psy pralesní v jejich domácím prostředí ohrožuje především rozšiřování zemědělské půdy, méně kořisti v důsledku nelegálního lovu a také zvýšené riziko nákazy smrtelnými chorobami od domácích psů.

O ČLÁNKU: Nejsou to medvídci, ale vypadají tak. Vzácná mláďata z pralesa se ukázala ve výběhu Zoo Praha

---

POZNÁTE JE? POZNÁTE MLÁDĚ NA OBRÁZKU?

Dejte zvířatům šanci

Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.

NEJNOVĚJŠÍ DOBRÉ ZPRÁVY