Kočičí příběhy: Jak se šarmantní kočičí kráska v modrém kabátku stala národní kočkou Francie

Ne, tohle není britská kočka, ani ruská modrá kočka. Toto je modrá kočka z Francie, ostatně francouzský šarm v sobě nezapře. Šarmantní je již její jméno: Chartreux, kartouzská kočka. Na první pohled je to elegantní a atraktivní kočičí plemeno, a to nejenom pro svoji nádhernou hebkou a lesklou srst, ale také jantarové oči. Hrají i v odstínech zlata nebo mědi. Vnější koutek oka přitom směřuje lehce vzhůru. Zatímco Francouzky na takový kočičí pohled potřebují oční linky, čtyřnohé francouzské kočky se s takovýma očima rodí.

Chrámová, ale i pouliční kočka

Příběh tohoto kočičího plemene provází mnoho legend. Jedna z nich spojuje francouzské modré kočky s kartuziánským klášterem Grande Chartreuse v jihovýchodní Francii poblíž Grenoblu. Dalo by se jim tak říkat chrámové kočky, podobně jako se označuje birma, kočka budhistických mnichů.

Existuje několik výkladů, jak se kočky do kláštera Grande Chartreuse dostaly, žádná není ověřená. O jejich existenci v klášteře také neexistuje žádný doklad, údajně proto, že kočky tam byly vnímány jako samozřejmost. Jisté je, že v minulosti se modré kočky potulovaly po celé Francii. Ještě koncem 20. století byly polodivoké modré kočky běžně k vidění v Bretani na ostrově Belle-Ile-en-Mer. Právě tyto bretaňské polodivoké kočky daly základ modernímu chovu chartreux, kartouzské kočky, která se v současnosti považuje za národní kočičí plemeno Francie.

Standard chartreux se vytvářel na základě popisu francouzských přírodovědců z osmnáctého století. Přírodovědec Georg-Lous Leclerc de Buffon francouzskou modrou kočku vyčlenil od klasické kočky domácí Felis Catus Domesticus samostatným jménem Felis Catus Coeruleus.

Typická mazlivka, přátelská, milující, inteligentní, tichá a přizpůsobivá kočka

Chartreux je nadmíru přátelské kočičí plemeno. Je to typická mazlivka. Povaha kartouzské kočky je podobná povaze psa, miluje svého chovatele a jeho zájem. Díky přirozené inteligenci se dokáže naučit i psí kusy, třeba aportování.

^{Video YouTube: Kartouzská kočka, resp. koťata}

Kočka do bytu

Národní kočka Francie je nadmíru společenská, povahou tak odpovídá samotnému francouzskému národu. Na rozdíl od jiných koček však tato Francouzka neruší hlasitým mňoukáním. Patří mezi tiché a klidné kočky. Je přizpůsobivá, vyznává harmonii. Je proto vhodná i jako kočka v bytě, ačkoliv volný venkovní výběh tato šelma pochopitelně ocení. Přestože má ráda spánek, chartraux si umí užívat i kočičí hračky a zábavu všeho druhu. Hry, škrabadla, šplhadla či skrýše tak s touto kočkou přijdou vhod, stejně jako prostor pro pozorování, třeba pozorování ptáků.

Klidná povaha chartreux předurčuje k roli rodinné kočky, která je vhodná i k dětem. Přitom netrpí ani o samotě, když je její rodina z domu.

Francouzská kočičí kráska

Chartreux je středně velká kočka s masivním pevným tělem a dobře vyvinutým osvalením. Má široký rovný nos a nápadné tváře tvaru obráceného lichoběžníku. Patrné jsou zejména u kocourů, kteří působí zvláště majestátným dojmem. Vysoko postavené uši dávají kartouzské kočce ostražitý výraz, který standard oceňuje.

Na rozdíl od ruské modré standard chartreux nepovoluje zelené oči. Velké a otevřené oči, ne příliš kulaté, mají dle standardu živou barvu v odstínech od tmavě žluté po tmavě měděnou. Čím jasnější a intenzivnější barva, tím lépe.

Modrá srst může nabývat různých odstínů modré, standard je popisuje jako variace modrošedé. Modrošedou barvu má i čenich kočky a polštářky na tlapkách. Preferovány jsou světlejší odstíny modré srsti, podstatný je dle standardu jednotný tón.

O ČLÁNKU: Kočičí příběhy: Jak se šarmantní kočičí kráska v modrém kabátku stala národní kočkou Francie

Chcete víc?

Kočky kočičí

Jsme tu, abychom byli šťastní a spokojení, stejně jako kočky. Právě kočičí magie, říše zvířat a rostlin, celá příroda a vesmír nám jsou inspirací. Přijměte pozvání do světa, který je pořád v pořádku. Průvodci nám budou kočky, protože ty mají všechny brány otevřené.