Ruská modrá kočka: Co o ní nejspíš (ne)víte?

Ruská modrá kočka se řadí mezi nejstarší přírodní plemena koček. Má za sebou dalekosáhlou historii, mnoho tajemstvím opředených příběhů, zlaté časy za dob carského Ruska, ale i časy zlé, kdy se téměř vytratila. Naštěstí po válce došlo k obnově chovu, a tak může být ruská modrá kočka noblesní společnicí i v současných domácnostech. Zkrášluje a dělá radost také v těch českých.

FOTOGALERIE: Ruská modrá kočka

Kočičí aristokratka

Pro svoji krásu i mírnou povahu dnes patří do první desítky nejrozšířenějších kočičích plemen v Česku. Do té se vešla i britská kočka a kočka kartouzská, další modré kočky, které se dříve také různě křížily. Přesto mezi nimi ruská modrá kočka svoji ladností a ušlechtilostí vyniká.

Její zářivé zelené oči a nádherná srst se stříbřitými odlesky jistě přispěly k tomu, že se tato štíhlá kočičí kráska s nekonfliktní povahou a vysokou inteligencí dostala až na carský dvůr. Staletí předtím měla dle legend brázdit severskými vodami spolu s Vikingy a potulovat se v přístavním městě Archangelsk. Do nedávna se také nazývala archangelská kočka, ale známá je také jako kočka maltézská modrá nebo španělská modrá kočka, anglicky Blue Foreign.

Kočičí carevna

Právě modré kočky měly spát v postelích carských dětí a strážit je tak před vším zlým i nočními můrami. Modrá kočka, resp. kocour Vasko, asi nejznámější zástupce plemene ruská modrá, se hřál na výsluní cara Mikuláše I, vnuka Kateřiny Veliké. Poslední ruský car Mikuláš II. pak v roce 1901 věnoval pár chovných koček anglické královně Viktorii.

Ruská modrá kočka v Británii

Protože ruské modré kočky brázdily moře na lodích spolu s námořníky, aby chránily jejich zásoby před nenasytnými hlodavci, různě se křížily s dalšími kočkami. Jejich genetický základ je tak nadmíru široký. Dodnes se také rozlišuje několik chovných směrů, primárně skandinávský, americký a anglický.

Na Britských ostrovech tehdy zvaná archangelská kočka poprvé okouzlila na výstavě v Crystal Palace v roce 1875. Právě zdejší britské kočky se také zasloužily o ještě hustější a kratší srst ruské modré. Během války zaznamenalo plemeno značné ztráty. Chov po válce zachránily britské kočky, kočky siamské a evropské krátkosrsté, které rozšířily již tak bohatý genofond ruské modré kočky. Dnes je naopak křížení modrých kočičích plemen nežádoucí.

Není modrá jako modrá

Archangelská kočka mezi jinými modrými kočkami vyniká svoji štíhlou postavou a ladnými pohyby. Pyšní se nejenom plyšovou modrou srstí se stříbřitými odlesky, ale také zářivýma očima v barvě smaragdů. Právě její oči ji spolehlivě odlišují od britské kočky nebo kartouzské kočky. Zelené oči jsou vlastní také modré kočce korat. Také korat jako vzácné kočičí plemeno z Thajska má srst v barvě připomínající dešťová oblaka. Korat zastupuje orientální kočky, ostatně k těm má blízko i ruská modrá.

Ruská modrá dle standardu

Zatímco standard ruské modré dle FIFe se výrazně nezměnil od roku 1949, kdy bylo plemeno oficiálně uznáno, v roce 2013 bylo přeřazeno ze III. do IV. skupiny kočičích plemen.

• Třetí skupinou FIFe jsou krátkosrsté a somálské kočky, kde je zařazena mj. britská kočka nebo kartouzská kočka, také habešská kočka, burmila, ocicat nebo bengálská kočka.
• Čtvrtou skupinu siamské a orientální kočky pak vedle ruské modré reprezentuje i habešská kočka, balijská kočka, cornish rex, devon rex, sphynx, japonský bobtail, orientální kočka, peterbald, siamská kočka, thajská kočka aj.

^{Foto: Ruská modrá kočka, zdroj: Pixabay.com}

Ruská modrá kočka: Co o ní nejspíš (ne)víte?

Kočky kočičí

Jsme tu, abychom byli šťastní a spokojení, stejně jako kočky. Právě kočičí magie, říše zvířat a rostlin, celá příroda a vesmír nám jsou inspirací. Přijměte pozvání do světa, který je pořád v pořádku. Průvodci nám budou kočky, protože ty mají všechny brány otevřené.