Zemědělství se mění, rostlinná výroba se transformuje do podoby energetických plantáží topolů a vrb. Právě topoly a vrby jsou nejčastějšími druhy pěstovaných rychle rostoucích dřevin. U nás nad vrbami výrazně převládají topoly (asi v poměru asi 9:1). Většinu plantáží tvoří dokonce jediný druh, kříženec označovaný jako japonský topol nebo jen japan. Jde sice o monokultury, ale mezi topoly rostou i orchideje. Výskytem jedné z těch nejvzácnějších a nejkrásnějších rostlin se zabývají i vědci.
Co umí topoly?
Přestože topolové plantáže stále provázejí negativní stránky monokultur, pro krajinu mají i hodnotu. Japonské topoly ve všech svých variacích jsou prospěšné při tzv. fytoremediaci, kdy z půdy odstraňují přes své kořeny odstraňují některé rizikové prvky. Topolová plantáž jednoduše představuje i rozsáhlou kořenovou čističku.
Ekologické inženýrství oceňuje topoly i pro ukládání uhlíku nebo produkci bioenergie, ostatně jde v první řadě o bioenergetické plantáže. Aktuálně jsou ekologičtější alternativou fosilních paliv, které by mohly částečně nahradit. Slouží jako systém pro fixaci energie.
Přestože biodiverzitou tyto bioenergetické plantáže s vysokou ekonomickou hodnotou pochopitelně nemohou konkurovat přirozené krajině, jsou na tom lépe než typické zemědělství.
Rozmanitost monokultur?
Rozmanitost energetických plantáží spočívá v jejich rozvinutém bylinném patře, kde bohatá flóra nabízí i podmínky pro rozvoj fauny. Právě tady vědci objevily orchideje, podobně jako na plantážích kávových, kakaových, kaučukových, olivových nebo kaštanových. Orchideje totiž vynikají schopností kolonizace atropogenních biotopů, jako jsou například opuštěné doly, okraje silnic či právě plantáže. Je to dáno jejich tolerancí vůči stresu, která je pro orchideje typická, stejně jako schopnost širokého rozptylu.
Orchideje mezi topoly
Poprvé byly orchideje mezi topoly dokumentovány v roce 1991 v Polsku, při dalším hledání bylo objeveno 32 taxonů orchidejí na topolových plantážích v 15 evropských zemích. Systematický botanický průzkum realizovali vědci z Univerzity z Debrecenu v Maďarsku. Ve své studii/1/ popsali biodiverzitu 232 topolových plantáží ve střední Evropě se zaměřením na suchozemské orchideje.
Maďarští vědci zjistili, že téměř 60 procent plantáží skutečně v nízkém patře zdobí i orchideje, hojně zejména kruštík Epipactis bugacenis nebo Epipactis Tallosii. Celkem objevily 15 různých druhů suchozemských orchidejí, včetně taxonů s omezeným rozšířením nebo ohroženým statusem. Orchidejím se přitom daří zejména ve starších a větších topolových plantážích, kde je vysoký obsah organické hmoty a také vysoké pH půdy. Takové podmínky orchidejím svědčí.
Ilustrační foto: Topoly, zdroj: Pixabay.com
Orchideje mezi topoly: Vědci zkoumají přínosy energetických plantáží
Dobré zprávy
DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA
