Přeskočit na obsah

Přes 1000 zachráněných zvířat: Bilance ZS Jinačovice

Nejenom lidé nebo domácí mazlíčci, také divoká zvířata v přírodě se ocitají v nouzi, kdy se neobejdou bez péče odborníků. V celém Česku existují záchranné stanice, které léčí a pečují o raněná či nemocná divoká zvířata s cílem vrátit je do jejich přirozeného prostředí. Volně žijící živočichové, kteří se často vinou člověka bez lidské pomoci neobejdou, končí v záchranných stanicích zejména prostřednictvím těch, kterým není jejich osud lhostejný a snaží se pomoci. A takových není málo, jenom do Záchranné stanice Jinačovice při Zoo Brno se loni dostalo více než tisíc živočichů.

Babí léto ve znamení netopýrů a ježků

Druh zachraňovaných zvířat se mění v průběhu roku. „Na konci léta obvykle pracovníci vyjíždějí ke koloniím netopýrů, kteří vletěli lidem do bytů, na podzim pak lidé nejčastěji přinášejí mláďata ježků,“ uvedl pro ČTK vedoucí Záchranné stanice Jinačovice při Zoo Brno Radek Ficek a dodal:
„Kolonie netopýrů obvykle jezdíme odchytávat v pozdním létě, bývá jich na místě několik stovek. Nyní na podzim jde však nejčastěji o mláďata ježků, ač některá naši pomoc vůbec nepotřebují. Pozdní mláďata z konce srpna a září obvykle zachránit nepotřebují, i když se lidé obávají, že by zimu nepřečkala. Ještě mají dost času, aby dorostla do přibližně 500 gramů, což je dostatečné, aby do jara přežila.“

Chcete-li zachraňovat mláďata ježků, mějte na paměti, že v nouzi se ocitají až v říjnu, pokud neváží více než půl kilogramu. Záchranná stanice se stará nejenom o podvyživená mláďata před zimou, ale i dospělé ježky. Ti mohou utrpět zranění, typicky při sečení vysoké trávy křovinořezem.

S jarem nastává čas zajíců nebo ptáčků

Na jaře pak přichází řada na mláďata zajíců. Podobně jako v případě ježků se v záchranných stanicích ocitají i mláďata, která ve skutečnosti pomoc nepotřebují.

„Matka s mládětem není po celou dobu, pokud tedy lidé mládě někde schované najdou, je dobré zkusit místo nejprve nějako dobu pozorovat, zda se matka nevrátí nebo nevyskytne v okolí. Podobné je to s mláďaty ptáků, která se učí létat. V začátcích je zcela běžné, že se nerozletí hned, ale nejprve poskakují a popolétávají. Pokud je ptáče normálně opeřené, není potřeba jej odchytávat,“ vysvětluje vedoucí záchranné stanice.

ZS Jinačovice a další záchranné stanice v ČR

V Jinačovicích aktuálně pečují o jednu kunu a ptáky různých druhů. Nejčastěji s úrazem v podobě poraněného křídla, kdy pták narazí do nějaké překážky. ZS Jinačovice se stará především o ptáky a další živočichy z Brna, obvykle zasahují na území městské části Bystrc, ale také na Kuřimsku a Tišnovsku. Mohou zajíždět i jinam, avšak další oblasti pokrývají další záchranné stanice.

Databáze záchranných stanic pro handicapované živočichy je dostupná na webu ministerstva životního prostředí tady, seznam záchranných stanic najdete i na webu Zvířevnouzi.cz. Jako Záchranné stanice živočichů můžete pomoc v pro zvířata v nouzi vyhledávat i na Mapy.cz.

Přes 1000 zachráněných zvířat: Bilance ZS Jinačovice

Foto: Mládě ježka, zdroj: Pixabay.com

Přes 1000 zachráněných zvířat: Bilance ZS Jinačovice

O článku, zdroje a další informace

Přes 1000 zachráněných zvířat: Bilance ZS Jinačovice

,

Volně žijící živočichové, kteří se často vinou člověka bez lidské pomoci neobejdou, končí v záchranných stanicích zejména prostřednictvím těch, kterým není jejich osud lhostejný a snaží se pomoci. A takových není málo, jenom do Záchranné stanice Jinačovice při Zoo Brno se loni dostalo více než tisíc živočichů.

Internet: ekolist.cz, web ZS Jinačovice při Zoo Brno, MZP.cz

Lev, kočičí šelma

Další zajímavý článek:

Lev a jeho kočičí příbuzní

Redaktorka Kočičí noviny

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.