Ptačí mozek? Ve srovnání s primáty ptáci opravdu co do velikosti mozku zaostávají. Přesto vykazují nebývalou inteligenci, která se může vyrovnat i těm nejchytřejším lidoopům, zvláště v případě pěvců z čeledi krkavcovitých a papoušků kakadu. Kakadu je obecným reprezentantem celého řádu papoušků a také z těch nejoblíbenějších, přestože jeho chov rozhodně není pro začátečníky. Svůj podíl na tom má jeho přirozená zvědavost a vysoká inteligence.
Kakadu ohromuje i zkušené vědce
Velmi hlučný papoušek kakadu nejenže překvapí svým sociálním chováním a schopností týmové spolupráce, poslední studie australských vědců publikovaná v časopise Current Biology potvrzuje i schopnost papoušků druhu kakadu žlutočečelatý, lat. Cacatua galerita, učit se jeden od druhého. Vědci pod vedením Barbary Klumpové z Institutu Maxe Plancka schopnost myslet a dokonce vyzrát nad lidmi dokumentovali na boji o popelnice.
Lidé vymysleli více než padesát způsobů, jak ptákům zamezit přístup k odpadkům. Papoušci kakadu však vždy našli způsob, jak překonat zábranu a otevřít poklop popelnice. Jejich adaptace na život člověkem je obdivuhodná, stejně jako schopnost používat pomocné nástroje.
Papoušek Figaro se učí
Již před časem převedl mentální výkon hodný mistra papoušek kakadu Goffinův (Cacatua goffini) jménem Figaro. Stal se prvním papouškem, u kterého bylo registrováno úmyslné vyrábění nástrojů. Papoušek chovaný jako domácí mazlíček se naučil oddělovat z prkna třísky, aby si s jejich pomocí přiblížil věci. Studie o jeho chytrém chování, na kterém se podílel mezinárodní tým vědců z Vídeňské univerzity, oxfordské univerzity a institutu Maxe Plancka, pak vyšla v časopise Current Biology. Vědci pokus několikrát opakovali a papoušek pokaždé uspěl. Schopnost vytvářet třísky jako nástroj přitom zdokonaloval a zrychloval.
Tajemství ptačího mozku
Zkoumání ptačího mozku se přitom věnují i čeští vědci, například tým biologů z Přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze. Ti se ve spolupráci se zahraničními kolegy v minulosti mj. zabývali velikostí mozků ptáků a savců, aby ji srovnali s neurony uvnitř mozku. Výsledky výzkumu, který byl uveřejněn ve vědeckém časopise National Academy of Sciences, odhalily, že ptáci mají v mozku natěsnáno mnohem více neuronů než jiné druhy. Například afričtí primáti kombi mají velikost mozku zhruba stejnou jako papoušci kakadu, ale papouščí mozek obsahuje více než dvě miliardy neuronů, zatímco mozek komb jich má asi necelou polovinu.
Vědci navíc zjistili, že ptáci mají nebývale vyvinutý přední mozek, kde probíhá většina procesů spojených s inteligentním jednáním. Hustotou neuronové sítě předního mozku připomínají inteligentní primáty. Například havran polní se počtem neuronů v předním mozku vyrovná chytrým jihoamerickým opicím malpám, přestože je hmotnost jeho mozku oproti malpám zhruba čtvrtinová.
Foto: Papoušek kakadu žlutočečelatý, Cacatua galerita, zdroj: Pixabay.com
Papoušek kakadu znovu překvapuje svou chytrostí
O článku, zdroje a další informace
Papoušek kakadu znovu překvapuje svou chytrostí
Velmi hlučný papoušek kakadu nejenže překvapí svým sociálním chováním a schopností týmové spolupráce, vědecké studie potvrzují i schopnost papoušků kakadu učit se jeden od druhého. Jejich inteligence je doložena i využíváním nástrojů, jako první ji předvedl slavný papoušek Figaro.
Internet: ČTK, Current Biology1,2, PNAS.org
Literatura
- Velká kniha živočichů od jednobuněčných po savce. Praha: Ikar, 2019. ISBN: 978-80-551-7045-9
Říše zvířat a rostlin
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.
Narodil se císařským řezem, takže je to Císař. Miniprimát ze Zoo Olomouc se zatím drží máminy „sukně“
Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
Bělouši na dánském dvoře mají český původ. Národní hřebčín Kladruby je sem poprvé poslal již před 30 lety
Vědecký pokrok pádí vpřed, příroda je stále neprobádaná. Zatím známe méně než 20 % rostlin a živočichů
Už to začalo. V zoo hlásí první přírůstky. Tyto jsou z Jihlavy, původně z Uruguaye
Pravděpodobnost, že by se americký lesňáček objevil na anglickém dvorku, je mizivá. A přece se stalo
DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA
